Kožený: 431 milionů není harvardských fondů, ale mámy

New York - Kontroverzní finančník českého původu Viktor Kožený podle obhajoby nemá nic společného s 22 miliony dolarů (asi 431 milionů korun) z prodeje luxusní horské chaty v Aspenu ve státě Colorado, jichž se u newyorského soudu domáhá Harvardský průmyslový holding (HPH). Vyplývá to z informací, které soudu předložili obhájci bývalého majitele chaty, jímž je prostřednictvím společnosti Landlocked Shipping Company Koženého matka Jitka Chvatíková. HPH ale ve svém podání k newyorskému soudu označuje takové tvrzení za podvodné.

Obhajoba nicméně uvádí, že chata i prostředky z jejího prodeje byly vždy výhradně jejím majetkem. Koženého matka si ji prý koupila v roce 1997 za 19,75 milionu dolarů. V roce 2005 pak nemovitost našla nového kupce za 22 milionů dolarů, jež pak nechala zadržet americká justice kvůli podezření, že se finančník dopustil podvodu a korupce při pokusu o privatizaci ropy v Ázerbájdžánu. Američané letos na konci března definitivně neuspěli se žádostí o vydání Koženého z Baham. Mimo jiné to znamenalo, že by tamní soud musel uvolnit zadržené peníze. Spojené státy proto informovaly české úřady, že mohou na peníze vznést nárok. Prostředků se pak začal domáhat likvidátor Harvardského průmyslového holdingu Zdeněk Častorál zastupující poškozené akcionáře Koženého privatizačních fondů. Newyorský soud pak vydal počátkem června dočasný příkaz, který znemožňuje s penězi disponovat. Soudní jednání v případu by se mělo uskutečnit koncem září. Obhájci Koženého matky po soudu podle předložených dokumentů nyní požadují, aby HPH složil 1,25 milionu dolarů jako náhradu nákladů a škod, které by společnosti Landlocked Shipping mohly vyvstat, pokud holding ve sporu neuspěje. Firma se podobnými argumenty jako proti HPH hájila již v minulosti proti americkým úřadům. Ty ale naopak tvrdili, že mají dostatek důkazů o tom, že Kožený vystupoval před jinými lidmi jako majitel nemovitosti. Na finančníka podle nich byly napsány i účty na vodu a energie do chaty. Společnost Landlocked Shipping je pak založená stejným způsobem a u stejné firmy jako i jiné tehdejší Koženého firmy, uváděly americké úřady. Soud ale jejich nárok na peníze z prodeje chaty nakonec v roce 2010 zamítl z procedurálních důvodů. Kožený na Bahamách žije od roku 1995. Jeho případem se zabývají i české soudy. Pražský městský soud nad ním v roce 2010 vynesl nepravomocný rozsudek. Spolu se svým kolegou Borisem Vostrým podle něj Kožený v letech 1995 a 1996 převáděl majetek z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice a poškodili HPH, který následně skončil v likvidaci. Způsobili prý škodu 16 miliard korun. Ke kauze Koženého a Vostrého se české soudy znovu vrátí letos na podzim. Advokáti obou obžalovaných mužů se totiž proti prvoinstančnímu verdiktu odvolali. Vostrý je také stíhán jako uprchlý.

Související

Více souvisejících

Viktor Kožený

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 34 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří

Americký magazín The Atlantic zveřejnil nový článek, v němž jeho šéfredaktor Jeffrey Goldberg přináší další podrobnosti o tom, co údajně sdíleli poradci prezidenta Donalda Trumpa v soukromé skupině na šifrované komunikační platformě Signal. Článek tvrdí, že administrativa se snaží bagatelizovat význam zpráv, které byly omylem zaslány právě Goldbergovi.

před 2 hodinami

Petr Pavel promluvil v Poslanecké sněmovně. (26.3.2025)

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli

Poslanci se ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi svolané z iniciativy hnutí ANO, která se věnovala koncepci výstavby Armády České republiky a její modernizaci. Výjimečně se jednání na pozvání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové účastnil i prezident Petr Pavel, který kvůli tomu zkrátil svůj program v Plzeňském kraji. Schůze probíhala za napjaté atmosféry, kdy se střetávaly názory vládní koalice a opozice ohledně dalšího navyšování výdajů na obranu a armádních akvizic.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"

Odvolání "jaderného lídra" Luca Rémonta z čela státní energetické společnosti EDF je podle webu Politico dalším důkazem, že ve Francii pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona platí jasné pravidlo: domácí zájmy mají přednost před vším ostatním. Přestože Rémont dokázal během svého krátkého působení firmu stabilizovat a zvýšit produkci jaderné energie na úroveň nevídanou od roku 2019, jeho odlišná vize budoucnosti EDF ho nakonec stála místo.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa stále více stahují z role garanta globální bezpečnosti, čímž vrhají Evropu do nejistoty. Politika amerického prezidenta, která zpochybňuje poválečné bezpečnostní uspořádání, přináší největší krizi Západu od konce druhé světové války. Odborníci varují, že „Trumpismus přežije jeho prezidentství“, píše BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Mike Waltz

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil

Washington se zmítá v bezpečnostním skandálu poté, co americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz podle BBC převzal plnou odpovědnost za únik informací z privátní chatovací skupiny na aplikaci Signal. Skupina, v níž se nacházeli vysoce postavení vládní činitelé, omylem zahrnula i novináře Jeffreyho Goldberga, který následně zveřejnil detaily o amerických plánech na bombardování Jemenu.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

včera

včera

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy