Washington - Americký multimilionář a první "vesmírný turista" Denis Tito přišel se šokující nabídkou. V roce 2018 nabízí dvojici odvážlivců let okolo Marsu v trvání 501 dní. Jde o další ze série smělých soukromých vesmírných projektů. Informuje server USA Today.
Ač zní "Mise pro Ameriku", jak se projekt nazývá, jako hudba budoucnosti a vznáší se nad ní spousta otazníků, Tito již oznámil datum startu. Raketa má opustit zemi 5. ledna 2018, což je příhodný termín pro oblet rudé planety. Cesta k Marsu by měla trvat 227 dní, loď by se přiblížila na zhruba 110 kilometrů k jejímu povrchu. Poté by ji gravitace poslal samovolně na zhruba stejně dlouhou pouť k Zemi.
Podle třiasedmdesátiletého dobrodruha by bylo ideální, kdyby posádku tvořil americký manželský pár. Cestovat by měl v modulu o velikosti 100 metrů krychlových. Náklady Tito odhaduje na 2,5 miliardy dolarů (zhruba 47 miliard korun), tedy zhruba stejně, kolik stojí robotická mise. Let s přistáním na rudé planetě by přitom vyšel na výrazně vyšší sumu. O participaci na projektu uvažuje i společnost National Geographic.
Tito, který v roce 2001 zaplatil Rusku 20 milionů dolarů (zhruba 380 milionů korun), aby mohl v lodi Sojuz letět k Mezinárodní vesmírné stanici, tvrdí, že ho motivuje především aktuální stagnace vesmírného programu.
"Mise pro Ameriku" však musí vyřešit spoustu problémů, především technickou stránku věci. Počítá s raketou Falcon Heavy, kterou vyvíjí další soukromá vesmírná společnost Space X. Doposud však nikdy neletěla. Nedisponuje ani příhodným modulem. Ten bude muset vydržet nejrychlejší návrat do zemské atmosféry v dějinách kosmonautiky. Loď do ní vstoupí v rychlosti přes 50 tisíc kilometrů v hodině. Dalším rizikem je vysoká radiace. Podle odhadů bude posádka vystavena takovému záření, že o 3% zvýší šanci, že v budoucnu onemocní rakovinou.
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák