Washington - Spojené státy budují nové ústředí pro vedení budoucích válek v kybernetickém prostoru. Podle agentury Reuters bude nová budova umístěna severně od metropole Washingtonu a bude stát 358 milionů dolarů (6,9 miliardy Kč). Do konce roku 2015 by mělo středisko přijmout na 3000 až 4000 nových odborníků na kybernetiku, čímž se velikost této již existující obranné složky zečtyřnásobí.
Většina pracovníků ústředí se zaměří na obranu, tedy detekci a zastavování průniků do počítačů vojenských a jiných důležitých sítí ze zemí nebezpečných pro Spojené státy. Mezi takovými zeměmi může být i Čína, Írán nebo Severní Korea.
Nezanedbatelný bude ovšem také ofenzivní charakter složky, která by měla provádět v případě nutnosti či odvetných kroků vlastní kyberútoky. "Vyškolíme je na nejvyšší možné úrovni," prohlásil armádní generál Keith Alexander, který je ředitelem této složky.
Útočníci, kteří různé systémy napadají, nechtějí být viděni. Zatímco dříve byly hackerské útoky často vedeny pro efekt, dnes se jejich role vyvinula do něčeho mnohem většího. „Dřívější útoky dělaly především obří rámus a působily velkolepě," popisuje v rozhovoru pro E15.cz hlavní bezpečnostní analytik v Gartneru Lawrence Orans, „dnes jsou ale především tiché, protože jejich hlavním účelem je finanční zisk."
Bezpečnostní odborníci v posledních letech objevili několik dlouhodobě a komplexně fungujících útoků. „Například virus Duqu odhalený v roce 2011 nám ukázal, jak jsou veliké útoky neuvěřitelně dobře maskovány," konstatuje Costin Raiu, šéf globálního výzkumu a analýzy ve společnosti Kaspersky Lab. „Podobně dobře maskovaných a nebezpečných virů zcela nepochybně funguje mnoho, jejich objevení je ale nesmírně těžké."
Největší část těchto útoků míří především na finanční organizace, které zaznamenávají až tisíc pokusů o vniknutí denně, píše e15.cz. Výrazně ohrožovány jsou také energetické, telekomunikační, dopravní a vojenské subjekty, stranou ale nezůstávají ani klasické firmy všech druhů a velikostí. „Kybernetická špionáž se pro firmy stává nejvážnější hrozbou a je jedno, jak jsou veliké," míní zakladatel a šéf Kaspersky Lab Eugene Kaspersky.
Související
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
USA (Spojené státy americké) , válka , počítače
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák