Lidstvo trápí nezvyklá epidemie: Úmrtí na cukrovku

Zatímco míra úmrtnosti v americkém velkoměstě zůstává na sestupu, u cukrovky je tomu naopak. Předloni v New Yorku 5695 zesnulých přímo či nepřímo podlehlo důsledkům cukrovky, což představovalo téměř 11 procent všech úmrtí, oproti pouhým šesti procentům v roce 1990.

"Je to spjato s obezitou a stejně jako obezitě bychom se tomu mohli vyhnout," upozornil Thomas Farley, který na radnici odpovídá za zdravotnictví.

Růst obezity podle radnice i téměř zdvojnásobil epidemii cukrovky II. typu v New Yorku na 650.000 případů v roce 2011, tedy od roku 2002 přibylo dalších 200.000 případů. Ale desetitisíce dalších lidí ani netuší, že jsou také nemocní.

Epidemie doléhá tvrdě především na černošskou komunitu (116 mrtvých na 100.000 obyvatel), nejchudší (114 úmrtí) a spíše na muže než ženy (80 ku 58 úmrtím na 100.000 lidí).

Mezi náhlé komplikace cukrovky řadíme příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.

Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin, např. hladovění, přespříliš cvičení, opoždění jídla, alkohol, a podobně. Tato komplikace se projevuje pocity hladu, závratěmi, bušením srdce, či zmateností. Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve špičkách prstů. Pokud není léčena, může dojít až ke kómatu a smrti.

První pomoc v případě hypoglykémie je podání tzv. rychlých cukrů (snadno rozložitelných), např. sladkého nápoje. V případě, že už je dotyčný v bezvědomí, měl by dostat kostku cukru pod jazyk a být ihned ošetřen lékařem.

Naopak hyperglykémie (vysoká hladina cukru) vzniká v případě nediagnostikované diabetes, vynecháním inzulinové dávky nebo v době nemoci a stresu. Projevuje se klasickými příznaky diabetes mellitus, a pokud není léčena, může také vést až ke kómatu a následné smrti.

Hyperglykemické koma se rozvíjí velice rychle. Od hypoglykemického ho rozeznáme pomocí typických znaků, jakými jsou opocení kůže, povrchové dýchání a nepřítomnost dehydratace. První pomocí je podání inzulinu.

Pokud si nejsme jistí, o jaký druh komatu se jedná, nikdy nepodáváme inzulin, protože v případě hypoglykemického bezvědomí by mohl mít smrtící dopad!

Onemocnění diabetes mellitus bohužel přináší i komplikace chronické, kvůli kterým musí každý diabetik podstupovat další vyšetření v různých lékařských zařízeních. Jedná se především o tyto specifické komplikace: postižení nervů (neurologické vyšetření), postižení sítnice (optické vyšetření), postižení ledvin (kontrola moči) a postižení malých cév (cévní vyšetření).

Pro diabetes 2. typu je také větší riziko onemocnění srdce a vniknutí infekce. Je proto nutná kontrola váhy, krevního tlaku a cévní vyšetření, aby se zabránilo rozvoji vznikajícího onemocnění.

Nejčastěji se v souvislosti s výše zmíněnými komplikacemi setkáme s onemocněními jako: snížená funkce ledvin až jejich selhávání, poškození sítnice, slepota, šedý nebo zelený zákal, ateroskleróza cév, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a brnění až bolesti končetin.

Dále se také můžeme setkat s otlaky, vředy, záněty, a dokonce až s nutností amputace dolní končetiny. A aby toho nebylo málo, postihují komplikace také zažívací ústrojí a způsobují poruchy trávení, vylučování a mnohdy i žlučníkové kameny.

(Zdroj: Vitalion.cz)