Pikantní dopis Obamovi: Chci žít jako žena. Kdo ho poslal?

Manning své pohnutky podrobně vylíčil v žádosti o milost, která bude do Bílého domu adresována prostřednictvím armády. "Rozhodnutí z roku 2010 jsem učinil z obavy o svou zemi a svět, v němž žijeme," cituje agentura AP z textu, který přečetl Manningův advokát David Coombs.

Manning ve zdůvodnění žádosti o milost uvedl, že Spojené státy musí po teroristických útocích z 11. září 2001 změnit své metody boje, protože "nepřítel se rozhodl neutkávat se s námi na tradičním bojišti".

"Původně jsem s těmito metodami souhlasil a rozhodl jsem se jako dobrovolník pomáhat při obraně své vlasti. Až v době, kdy jsem byl v Iráku a denně četl tajné armádní reporty, jsem začal pochybovat o etice toho, co děláme," napsal dále Manning.

"Kdykoli jsme zabíjeli nevinné civilisty, místo abychom přijali odpovědnost za své počínání, rozhodli jsme se schovat pod pláštík národní bezpečnosti a tajných informací, abychom se vyhnuli odpovědnosti před veřejností," vysvětlil.

"Chápu, že mé počínání bylo porušením zákona; je mi líto, pokud mé činy někomu uškodily nebo poškodily Spojené státy... Když jsem se rozhodl zveřejnit utajované informace, učinil jsem tak z lásky ke své vlasti a s vědomím povinnosti vůči druhým," vyložil odsouzený whistleblower.

Odsouzencův příběh dnes ještě získal na pikantnosti, když televize NBC News citovala z Manningova prohlášení, v němž vojín tvrdí, že chce být ženou. "Protože vstupuji do nové fáze svého života, chci, aby každý znal mé skutečné já. Jsem Chelsea Manningová, jsem žena," oznámil 25letý odsouzený.

Bílý dům ve středu konstatoval, že stojí-li odsouzený o prezidentský pardon, musí žádat o milost v souladu se zavedenou procedurou. "S jeho žádostí bude naloženo stejně, jako s kteroukoli jinou," řekl novinářům Obamův mluvčí Josh Earnest.

Vojenský soud Manninga (25) shledal vinným, že v letech 2009 a 2010 poskytl serveru WikiLeaks statisíce utajovaných dokumentů ministerstva zahraničí a Pentagonu. Byl obžalován ze dvou desítek trestných činů, hrozilo mu až 90 let vězení. Nejzávažnějšímu obvinění, kterým bylo napomáhání nepříteli, Manning ale unikl, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

Manning umožnil WikiLeaks zveřejnit celkem 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, čtvrt milionu tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů.

Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu a kontroverzní zakladatel WikiLeaks Julian Assange se díky tomu stal světově známým.

Zveřejnění důvěrných dokumentů výrazně poškodilo americkou diplomacii a to přesto, že přes obrovskou pozornost světových médií nakonec nepřinesly žádná zásadní odhalení. Zájem o WikiLeaks i dokumenty, které byly díky Manningovi zveřejněny, proto poměrně rychle upadl, dodává iDnes.cz.

Server WikiLeaks v první reakci označil rozsudek za "strategické vítězství", protože Manning by mohl být podmínečně propuštěn na svobodu už za méně než devět let, píše web ČT. Po vypršení třetiny trestu totiž může požádat o podmínečné propuštění. 

Manning má řadu zastánců. Přes 100 tisíc lidí dokonce podepsalo petici, aby dostal Nobelovu cenu míru. Pokusil se podle nich udělat správnou věc, když odhalil mučení a další zvěrstva v lidských právech, za něž nesou USA v Iráku spoluvinu. Manning putuje do vězení ve stejnou dobu, kdy by tam americká vláda nejraději viděla dalšího z informátorů - Edwarda Snowdena. Společného mají nepřítele, ale i přítele - Snowdenovi pomáhají právě lidé z okolí WikiLeaks.

Snowdenův advokát Anatolij Kučerena k verdiktu uvedl, že jeho klient definitivně ztratil naději na spravedlivý soud v USA. "I kdyby ho snad někdy napadlo vrátit se do USA v naději, že se bude zodpovídat před spravedlivým soudem, nyní už takové plány nemá," řekl Kučerena. Se Snowdenem prý o Manningově kauze hovořil, Američan se o ni zajímá.

"Dostane-li Manning 35 let za to, že zveřejnil informace o vraždách mírumilovných lidí, jak spravedlivý by asi byl soud v případu Edwarda Snowdena?" zeptal se Kučerena. "Motivy jsou americkým soudcům lhostejné: vyzradil jsi informace, musíš sedět," dodal.