Martin Luther King před 50 lety pronesl svůj nejslavnější projev

Tam si jeho projev, známý dnes jako I have a Dream (Mám sen), vyslechlo čtvrt milionu lidí, kteří se zúčastnili Kingova pochodu za práci a svobodu.Rok po tomto projevu prezident Lyndon Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání, v srpnu 1965 pak byl přijat zákon o volebním právu, jímž byla odstraněna další diskriminační opatření. Kingova angažovanost za rovnoprávnost občanů byla v prosinci 1964 oceněna také Nobelovou cenou za mír (byl vůbec nejmladším laureátem).

Zdroj: YouTube

Vedl bojkot autobusové dopravy v Montgomery (1955–1956) a spoluzakládal Southern Christian Leadership Conference (1957) a stal se jejím prvním prezidentem. V roce 1963 byl krátce vězněn v birminghamském vězení, odkud napsal svůj známý dopis Letter from Birmingham Jail. Ve stejném roce se zúčastnil pochodu na Washington, kde pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream". V roce 1964 (ve svých 35 letech, jako nejmladší příjemce) obdržel Nobelovu cenu míru za své úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace prostřednictvím občanské neposlušnosti a jiných nenásilných praktik. Poté, co dosáhl určitých úspěchů v oblasti ukončení rasové segregace, se začal zabývat komplexnějšími problémy afro-americké komunity ve Spojených státech: otázkami nerovnosti ve vzdělání, výběru povolání, zdravotní péče, práva volit. Postupně získával úspěch a z lokálního vůdce proti rasové diskriminaci se zejména v druhé polovině 60. let stal významnou postavou celonárodní americké politické scény. Současně ale byl v hledáčku rozvědky Johnsonovy administrativy. Vzhledem ke svým názorům byl též terčem kritiky za své levicové politické přesvědčení.Slovo bylo hlavní Kingovou zbraní. Jako charismatický řečník si získal posluchače již v baptistickém kostele v alabamském Montgomery, kde působil jako kněz od roku 1954. Právě tam se o rok později rozhořely protesty proti místním segregačním zákonům a King, hlásající metodu "bojovného nenásilí" ovlivněnou filozofií Mahátmy Gándhího, se brzy stal uznávaným vůdcem pochodů a demonstrací.Kromě rasistů musel ale King bojovat také s vlnou černošských militantních radikálů (Černých panterů), kteří odmítali obezřetnou taktiku. O podporu vládních struktur se pak připravil svým otevřeně kritickým postojem k válce ve Vietnamu. Jeho život byl násilně ukončen atentátem, který se odehrál 4. dubna 1968 v Memphisu ve státě Tennessee. Bylo mu devětačtyřicet let, když přijel naposledy podpořit stávkující dělníky.