Rok 1968 nebyl speciální jen v Československu, ale po celém světě. Na západě Evropy vrcholily studentské bouře a v Americe byl zavražděn nejmladší nositel Nobelovy ceny za mír, černošský baptistický kazatel Martin Luther King.
V 60. letech 20. století docházelo k velkým politickým bouřím. Do popředí se dostávala generace, která nebyla tak výrazně poznamenaná traumatem 2. světové války jako generace jejich rodičů. Ve Francii se bouřili vysokoškolští studenti, kteří nemohli dosáhnout na adekvátní uplatnění, v Německu se ozývali mladí levičáci a v Československu se budoval experiment reformního komunismu. Do bouřlivých let zapadalo i dění v USA, kde se demonstrovalo proti válce ve Vietnamu a taky proti rasové segregaci.
Rovnoprávnost Afroameričanů od války Severu proti Jihu? Kdepak
Otrokářská historie Spojených státu zapříčinila široké rozšíření rasismu, který nebyl jen rétorický, ale především byl provozován na každodenní bázi. Asi nikoho nepřekvapí, že k největším problémům a nejtvrdší diskriminaci černochů docházelo v amerických jižanských státech, přesně těch, které prohrály občanskou válku. Nejen že veškeré veřejné instituce byly rozděleny na části pro bílé a barevné, v několika státech byla v platnosti série národních diskriminačních opatření, které měly zabránit k registraci a následnému odevzdání hlasu Afroameričany. K registraci byly vyžadovány testy gramotnosti, poplatky a došlo i na pohrůžky násilím. Nic z toho nemělo podle americké ústavy z roku 1870 narušovat rovnost hlasů.
Na scéně Martin Luther King
Nejznámější postavou, která se zasadila o změnu situace a veřejné odmítnutí všudypřítomného rasismu byl pastor a filosof dr. Martin Luther King. Největším vítězstvím bylo podepsání federálního zákona o rovnosti hlasů z roku 1965. Zakazoval jakékoliv diskriminační postupy stran rovnoprávného přístupu k volbám, jehož podpisu sám Luther King mohl přihlížet. Ještě o rok dříve prezident Lyndon Johnson podepsal zákon zakazující diskriminaci ve veřejných zařízeních. S trochou nadsázky se dá říci, že tam kde celá vzpoura proti rasismu začala, tam i skončila. Veřejnost totiž vyprovokovala dáma hrdinským činem v autobuse mířícím do Montgomery ve státě Alabama. Rose Parkerová odmítla pustit sednout bílého cestujícího. Dnes se může zdát, že na takovém činu není nic hrdinského, jenže se jednalo o trestný čin, za který černoška putovala do vězení.
V roce 1964 obdržel Martin Luther King také Nobelovu cenu míru a stal se v 35. letech jejím nejmladším držitelem. Ve své angažovanosti však neměl na růžích ustláno. Během bojkotu autobusové dopravy v Montgomery, který následoval po zatčení Rose Parkerové, a v němž se Luther King výrazně angažoval a byl na popud příznivců segregace zatčen. Dokonce byl na jeho dům proveden pumový atentát. Problematicky ho vnímaly i politické elity. Politickému nátlaku způsobeného jeho angažovanosti prezident Lyndon Johnson čelil s velkou nechutí a šéf FBI Edgar Hoover ho považoval za podněcovatele komunistického převratu. Na druhou stranu je možné tyto názory přičíst na vrub všeobecné antikomunistické hysterii panující v USA v počátcích studené války.
Život na ostří nože, doslova
V ohrožení života jeho rasistickými odpůrci se Luther King vyskytoval pravidelně. V roce 1958 byl pobodán na autogramiádě své knihy. Na následky obdobného útoku pak i zemřel. Stalo se to právě v roce 1968, kdy vrcholilo Pražské jaro. Tudíž je možné se o tomto činu dočíst i v dochovaném československém tisku, který krátce nepodléhal komunistické cenzuře. Život velkého humanisty skončil s kuriózních důvodů. Byl v médiích kritizován, že si žije na vysoké noze a ubytovává se na cestách po luxusních hotelech. Kritice Martin Luther King čelil a ubytoval se v levném motelu, ovšem média informovala i o čísle pokoje, kde bydlel. Tam ho našel atentátník a 4. dubna 1968 byl přesně před 50. lety zavražděn.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , USA (Spojené státy americké) , Martin Luther King - , rasismus , 1968
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 1 hodinou
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
Donald Trump včera riskoval, že znovu zažehne spor se Sadiqem Khanem poté, co prohlásil, že imigrace změnila Londýn „k nepoznání“ a že obě evropské metropole (Londýn a Paříž - poznámka redakce) „otevřely své dveře džihádu“.
Zdroj: Radek Novotný