Washington - Známé světové deníky, americký New York Times a britský The Guardian, včera uveřejnily úvodník, v němž žádají amerického prezidenta Baracka Obamu, aby posktytl Edwardu Snowdenovi statut whistleblowera, a zabránil tak jeho potrestání za zveřejnění rozsáhlých sledovacích programů amerických tajných služeb. Informuje server Hufftington Post.
Edward Snowden, bývalý spolupracovník Národní bezpečnostní agentury (NSA), před sedmi měsíci ukradl 1,7 milionu přísně tajných dokumentů týkajících se sledovacích programů. Následně je začal prostřednictvím světových deníků zveřejňovat.
Na veřejnost se tak dostaly informace o monitorování prakticky veškeré elektronické komunikace americkými tajnými službami, kterému výrazně napomáhali přední výrobci výpočetní techniky a softwarové společnosti. Díky Snowdenovi se svět také dozvěděl, že USA tajně sledovaly přední státníky, včetně německé kancléřky Angely Merkelové.
Výsledkem je několik žalob na aktivity NSA ze strany organizací pro ochranu občanských svobod. Do boje proti omezení sledování uživatelů internetu se také zapojily společnosti Google, Facebook či Twitter.
Snowdenovi za zveřejnění tajných materiálů přesto hrozí vysoký trest. Momentálně se schovává v Rusku, které mu poskytlo dočasný azyl.
Včerejší článek v New York Times požaduje pro Snowdena statut whistleblowera. List upozorňuje, že uprchlíkem zveřejněné informace nezpůsobily vážné škody americké národní bezpečnosti ani neohrozily žádné zásadní zpravodajské operace. Naopak pouze odhalily nedostatečný respekt k soukromí občanů a porušování ústavních principů americkými úřady.
Amerického prezidenta Obamu proto New York Times a The Guardian žádají, aby Snowdena omilostnil. Podobnou možnost navrhovala již koncem roku část samotné NSA. Bílý dům však takovou variantu prozatím striktně odmítá.
Související
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
USA (Spojené státy americké) , Edward Snowden
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák