Washington - Známé světové deníky, americký New York Times a britský The Guardian, včera uveřejnily úvodník, v němž žádají amerického prezidenta Baracka Obamu, aby posktytl Edwardu Snowdenovi statut whistleblowera, a zabránil tak jeho potrestání za zveřejnění rozsáhlých sledovacích programů amerických tajných služeb. Informuje server Hufftington Post.
Edward Snowden, bývalý spolupracovník Národní bezpečnostní agentury (NSA), před sedmi měsíci ukradl 1,7 milionu přísně tajných dokumentů týkajících se sledovacích programů. Následně je začal prostřednictvím světových deníků zveřejňovat.
Na veřejnost se tak dostaly informace o monitorování prakticky veškeré elektronické komunikace americkými tajnými službami, kterému výrazně napomáhali přední výrobci výpočetní techniky a softwarové společnosti. Díky Snowdenovi se svět také dozvěděl, že USA tajně sledovaly přední státníky, včetně německé kancléřky Angely Merkelové.
Výsledkem je několik žalob na aktivity NSA ze strany organizací pro ochranu občanských svobod. Do boje proti omezení sledování uživatelů internetu se také zapojily společnosti Google, Facebook či Twitter.
Snowdenovi za zveřejnění tajných materiálů přesto hrozí vysoký trest. Momentálně se schovává v Rusku, které mu poskytlo dočasný azyl.
Včerejší článek v New York Times požaduje pro Snowdena statut whistleblowera. List upozorňuje, že uprchlíkem zveřejněné informace nezpůsobily vážné škody americké národní bezpečnosti ani neohrozily žádné zásadní zpravodajské operace. Naopak pouze odhalily nedostatečný respekt k soukromí občanů a porušování ústavních principů americkými úřady.
Amerického prezidenta Obamu proto New York Times a The Guardian žádají, aby Snowdena omilostnil. Podobnou možnost navrhovala již koncem roku část samotné NSA. Bílý dům však takovou variantu prozatím striktně odmítá.
Související
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
Írán oplácí stejnou mincí. Varoval Trumpa, ceny ropy mohou ještě vzrůst
USA (Spojené státy americké) , Edward Snowden
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 2 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 3 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 4 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 4 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 6 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.
Zdroj: Libor Novák