Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro BBC uvedl, že má z vývoje situace „velmi špatný pocit“. Upozornil, že klíčová diplomatická jednání jsou neustále odkládána, a to z jediného důvodu: kvůli válce v Íránu. Podle ukrajinského prezidenta je dlouhotrvající konflikt v Íránu pro Putina obrovským plusem, neboť z něj Rusko přímo profituje.

Ruská ekonomika těží především z rostoucích cen ropy a také z pozastavení amerických sankcí na část ruské ropy. V tomto kontextu Rusko stupňuje své útoky na východní frontě. Vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj potvrdil, že s měnícími se povětrnostními podmínkami agresor zvýšil tlak v několika klíčových sektorech.

Počet bojových střetů v posledních dnech přesahuje 200 denně. Syrskyj zároveň tvrdí, že Rusové při těchto masivních operacích ztrácejí více než 1 000 vojáků každý den. Intenzivní pohyby vojsk, posílené dělostřelectvo a široké nasazení taktického letectva i dronů naznačují, že se ruská armáda připravuje na ještě rozsáhlejší postup.

Jedním z hlavních cílů ruských útoků se stalo město Lyman v Doněcké oblasti. Toto město leží na okraji takzvaného „pevnostního pásu“ a slouží jako strategický opěrný bod chránící větší město Slovjansk. Podle ukrajinských zpráv zde Rusové nasadili útočnou sílu velikosti praporu, zahrnující téměř 30 obrněnců a stovky pěšáků.

Tento rozsah útoku představuje změnu ruské taktiky. Zatímco po většinu loňského roku se Rusové pokoušeli o infiltraci ukrajinských pozic pomocí malých pěších jednotek, nyní se vracejí k masivním mechanizovaným útokům. Americký Institut pro studium války (ISW) poznamenal, že jde o největší operaci tohoto typu za poslední měsíce.

Známky intenzivnějších pozemních operací jsou patrné i v dalších částech obranného pásu na jihu, zejména u měst Kramatorsk a Kosťantynivka. Tato místa tvoří klíčové obranné uzly ukrajinské armády. V těchto směrech Rusko zdvojnásobilo využití dělostřelectva a motorizovaných jednotek.

Ukrajinské síly jsou sice v mnoha úsecích fronty v početní nevýhodě, ale silně spoléhají na drony, kterými se jim daří ruské útoky rozbíjet. ISW odhaduje, že i když Rusko může letos v Doněcké oblasti dosáhnout určitých taktických zisků, je nepravděpodobné, že by dokázalo celý pevnostní pás obsadit. Ruské jednotky jsou v oblasti popisovány jako vyčerpané a nedostatečně vycvičené.

Nedostatečný výcvik potvrzují i hlášení z terénu. Kvůli těžkým ztrátám prý ruská armáda zkrátila základní přípravu personálu pro pozemní útoky z jednoho měsíce na pouhý jeden týden. To vede k vysoké úmrtnosti útočících vln, které jsou snadným cílem pro ukrajinské obránce ovládající výšiny na východ od Slovjansku.

Bojištěm, které vstupuje do pátého roku války, nyní dominují sledovací a útočné drony. Neustálá přítomnost ruských strojů typu „Molnija“ nebo „Lancet“ na obloze činí zásobování ukrajinských frontových linií v některých oblastech téměř nemožným. Intenzivní aktivita dronů na obou stranách také rozšiřuje takzvanou „šedou zónu“, kterou neovládá ani jedna strana.

Navzdory pouze minimálním územním ziskům Kreml nadále trvá na tom, že cílem jeho „speciální vojenské operace“ zůstává dobytí všech čtyř východních oblastí Ukrajiny. Ukrajinské síly v současnosti stále drží přibližně 20 % Doněcké oblasti a významné části Chersonské a Záporožské oblasti.

Ukrajinská armáda dokonce v minulém měsíci zaznamenala určité úspěchy a získala zpět pozice na jihu země. Celková situace však zůstává kritická a osud východního frontu bude do značné míry záviset na tom, jak moc dokáže mezinárodní společenství udržet pozornost u Ukrajiny i v době eskalujícího konfliktu na Blízkém východě.