Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN prezident zdůraznil, že jeho partnerem v diskuzi není nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí. O synovi nedávno zesnulého Alího Chameneího vyjádřil Trump vážné pochybnosti. Uvedl, že od jeho jmenování před čtrnácti dny chybí jakýkoliv důkaz o tom, že je vůdce naživu, neboť se neobjevil na veřejnosti a jeho existence je potvrzována pouze neověřenými písemnými vzkazy.

Tato situace jasně odráží efektivitu předchozích vojenských operací. Podle šéfa Bílého domu se americkým a izraelským silám podařilo systematicky zlikvidovat první i druhou vlnu íránského velení a značně oslabit vlnu třetí. Kvůli tomu, že většina tradičních špiček režimu již nežije, jedná Washington s člověkem, který je v současném vakuu moci považován za nejrespektovanější postavu schopnou reálně rozhodovat.

Absolutní prioritou a podmínkou jakékoliv dohody zůstává pro USA úplné zastavení íránského jaderného snažení. Trump sebevědomě prohlásil, že Teherán na tento požadavek v principu přistoupil. Bez trvalého a nezvratného odstranění rizika vývoje nukleárních zbraní podle něj mír nenastane, což dokládá i fakt, že jaderná problematika dominuje prvním třem bodům připravovaného patnáctibodového dokumentu.

Dalším klíčovým požadavkem, o kterém se v diplomatických kruzích živě debatuje, je převzetí kontroly nad íránskými zásobami obohaceného uranu ze strany Spojených států. Tento krok by pro Írán znamenal obrovský ústupek, neboť v minulosti podobné snahy kategoricky odmítal. Podle mezinárodních expertů má přitom země k dispozici materiál obohacený na 60 %, což představuje bezprostřední hrozbu pro globální bezpečnost.

Prezident v rámci svých vyjádření naznačil, že útoky na íránské lídry fakticky spustily proces výměny tamního režimu. Přesto varoval, že pokud nedojde k finální dohodě v nejbližší době, vojenská kampaň bude pokračovat s ještě větší intenzitou. Své odhodlání vyjádřil velmi přímočarým a ostrým způsobem, když pohrozil dalším masivním bombardováním, které nebude brát žádné ohledy.

Na straně USA vedou tyto citlivé rozhovory především lidé z nejbližšího prezidentova okolí, mezi nimiž figuruje vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner. Trump vyzdvihl, že to byl právě Írán, kdo inicioval současný kontakt. Podle jeho interpretace jsou to představitelé Teheránu, kdo v obavách o budoucnost své země volají do Washingtonu a doufají v uzavření smíru.

Aktuálně platné pětidenní příměří, které odkládá útoky na íránskou energetiku, funguje jako klíčové okno pro diplomacii. Pokud se během této krátké lhůty podaří vyjednat konkrétní pokrok, může dojít k trvalému urovnání. V opačném případě je prezident připraven okamžitě obnovit plnou ofenzivu, čímž dává jasně najevo, že čas pro vyjednávání s oslabeným režimem je velmi omezený.

Neustávající spekulace o zranění nebo smrti Modžtaby Chameneího jen přispívají k celkové nejistotě uvnitř Íránu. Trumpův postoj, kdy ho jako partnera pro dialog předem odmítl, vytváří tlak na ostatní složky íránské moci. Tato absence jednotného a viditelného vedení v Teheránu může paradoxně vést k tomu, že zbývající pragmatičtí lídři raději zvolí kapitulaci a jaderné odzbrojení než úplný kolaps státu.

Celá strategie Washingtonu je postavena na principu maximálního tlaku, který má jednou provždy eliminovat íránskou nukleární hrozbu. Ačkoliv byla ofenziva zahájená v únoru předmětem mezinárodních debat o její legalitě, Trumpova administrativa ji nyní prezentuje jako vítězný tah. Právě vojenská síla podle nich donutila íránské představitele k zásadním ústupkům, které byly dříve zcela nepředstavitelné.