„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka kontroval prohlášením, že telefonáty mezi oběma ministry jsou naprosto normální součástí diplomatické praxe. Podle něj je naopak zarážející, že podobným způsobem s Moskvou nekomunikují i ostatní evropští kolegové. Tato obhajoba však v Bruselu narazila na silný odpor, neboť důvěra mezi členskými státy je považována za základní pilíř fungování celé Unie.

Evropská komise nyní požaduje od Budapešti jasné vysvětlení celého incidentu. Mluvčí Komise Anitta Hipper zdůraznila, že vztahy založené na vzájemné důvěře jsou pro práci evropských institucí naprosto klíčové. Podezření z úniku informací přichází v době, kdy v Bruselu panuje značné napětí kvůli maďarskému blokování finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur.

K situaci se kriticky vyjádřilo také Německo, které označilo obvinění za velmi závažná. Mluvčí německého ministerstva zahraničí připomněl, že diskuse mezi ministry v rámci EU jsou důvěrné a jakékoli jejich porušení nebude tolerováno. Tato diplomatická roztržka jen prohlubuje izolaci Viktora Orbána, který jako jeden z mála evropských lídrů udržuje s Vladimirem Putinem úzké vazby i během probíhající války.

Sám premiér Viktor Orbán se proti zprávám ohradil a označil je za útok na Maďarsko. Na sociálních sítích uvedl, že údajné odposlouchávání člena vlády je nepřípustné, a pověřil ministra spravedlnosti prošetřením celé záležitosti. Původní zpráva v americkém deníku přitom o žádných odposleších nemluvila a opírala se o svědectví bezpečnostních zdrojů.

Experti i diplomaté nyní neskrývají svou frustraci z maďarské politiky, která opakovaně brzdí společná unijní rozhodnutí. Polský premiér Donald Tusk v reakci na odhalení poznamenal, že ho takové zprávy vlastně ani nepřekvapují. Podle něj je to přesně ten důvod, proč na společných jednáních mluví jen tehdy, když je to nezbytně nutné, a sděluje jen minimum informací.

Mnozí evropští představitelé vkládají naděje do nadcházejících maďarských voleb, které se mají konat 12. dubna. Průzkumy naznačují, že Orbánova strana poprvé po dlouhé době ztrácí podporu, což by mohlo přinést změnu v dosavadním kurzu Budapešti. Do té doby však zůstává vztah mezi Maďarskem a zbytkem Unie na bodu mrazu.

Situace kolem úniku informací je o to citlivější, že Rusko aktivně využívá veškeré dostupné kanály k oslabení evropské jednoty. Pokud by se potvrdilo, že členský stát EU skutečně slouží jako přímý informační kanál pro Kreml, mělo by to pro budoucí vyjednávání v rámci sedmadvacítky fatální následky.

Maďarská vláda zatím pokračuje v rétorice, která obviňuje západní média a instituce z vedení kampaně proti své zemi. Současně však musí čelit rostoucímu tlaku na poskytnutí důkazů, které by vyvrátily podezření z ohrožení společné evropské bezpečnosti.

Celý spor se odehrává na pozadí kritické situace na Ukrajině, která na slíbenou finanční injekci od EU netrpělivě čeká. Každý další den odkladu kvůli maďarskému vetu oslabuje schopnost Kyjeva čelit agresorovi a zvyšuje nervozitu v evropských hlavních městech.