Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Hlavním impulsem pro tato opatření byla zpráva deníku Washington Post, podle které maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó během přestávek na jednáních EU pravidelně telefonuje svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, aby mu předal čerstvé aktualizace. Polský premiér Donald Tusk k tomu poznamenal, že detailní informování Moskvy o dění v Evropské radě není žádným překvapením a že podezření v tomto směru panovala již dlouho.

Tento únik důvěry vedl ke vzniku různých diplomatických formátů, jako jsou skupiny E3, Weimar nebo seversko-pobaltská osmička (NB8). Cílem je umožnit loajálním členským státům diskutovat o zásadních otázkách bez rizika, že se obsah jednání okamžitě dostane k ruskému vedení. Jeden z diplomatů potvrdil, že izolace Maďarska probíhala u vybraných témat už před summitem NATO ve Vilniusu v roce 2023.

Maďarská strana veškerá obvinění rezolutně odmítá. Ministr pro evropské záležitosti János Bóka označil zprávy za „fake news“ a zoufalou reakci na rostoucí preference vládní strany Fidesz před nadcházejícími volbami. Sám Szijjártó pak mluví o nesmyslných konspiračních teoriích, které podle něj překonávají vše, co bylo v médiích dosud k vidění.

Situaci v Maďarsku navíc vyostřuje blížící se termín voleb, které se konají 12. dubna. Evropská unie se prozatím vyhýbá oficiální formální reakci, aby Orbánovi neposkytla munici pro jeho kampaň. Představitelé EU se obávají, že jakýkoliv tvrdý zásah z Bruselu by maďarský premiér využil k mobilizaci svých voličů pod heslem boje proti vnějším nepřátelům.

Opoziční lídr Péter Magyar, který v průzkumech šlape Orbánovi na paty, označil jednání maďarské diplomacie za „naprostou vlastizradu“. Podle něj Szijjártó nezradil jen svou vlastní zemi, ale celou Evropu. Magyarova strana Tisza se stává hlavním vyzyvatelem současného režimu, což do Budapešti láká i zahraniční podporovatele obou táborů.

Zatímco Donald Tusk otevřeně podporuje Magyara, Orbánovi přijíždí na pomoc polský prezident Karol Nawrocki nebo americký viceprezident JD Vance. Tato mezinárodní polarizace jen podtrhuje, jak důležitý výsledek dubnových voleb pro budoucnost evropské bezpečnosti bude. Maďarsko je totiž vnímáno jako poslední spojenec Vladimira Putina uvnitř unijních struktur.

Dalším bodem sváru se stal páteční summit Evropské rady, kde Viktor Orbán odmítl schválit půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Tento krok vyvolal u ostatních lídrů vlnu hněvu. Pro mnohé diplomaty je blokování finanční pomoci napadené zemi dalším důkazem toho, že Maďarsko systematicky sabotuje evropskou bezpečnost ve prospěch Ruska.

V Bruselu se nyní vážně diskutuje o tom, že by se pro citlivé dokumenty začal mnohem striktněji využívat režim utajení. Ačkoliv to není stoprocentní řešení, zavedení klasifikace „důvěrné“ by umožnilo automatické vyšetřování v případě úniku informací a sloužilo by jako odstrašující prostředek proti jejich předávání třetím stranám.

Budoucnost maďarského působení v EU tak visí na vlásku a bude záviset především na tom, zda Orbán svůj mandát obhájí. Pokud se tak stane, unie bude muset najít zcela nový způsob, jak s tímto nečlenem „vnitřního kruhu“ pracovat, aby ochránila svou integritu a bezpečnost v době, kdy Evropa čelí válečným konfliktům na svých hranicích i na Blízkém východě.