Washington - Ministerstvo zahraničí Spojených států vydalo dokument o deseti tvrzeních ruského prezidenta Vladimira Putina o situaci na Ukrajině, která Američané označují za nepravdivá a k nimž připojují svůj komentář.
"Zatímco Rusko si vymýšlí falešný příběh, aby ospravedlnilo svoje protiprávní jednání na Ukrajině, tak překvapující ruskou fikci svět neviděl od doby, co (ruský spisovatel Fjodor Michajlovič) Dostojevskij napsal, že 'vzorec 'dva plus dva rovná se pět' má svůj půvab'," uvádí se v úvodu "souhrnu faktů" tiskového oddělení amerického ministerstva.
"Níže je deset z nedávných tvrzení prezidenta Vladimira Putina, která odůvodňují ruskou agresi na Ukrajině a která ignorují nebo překrucují následující skutečnosti," uvádí se dále v dokumentu.
1. Putin tvrdí: Ruské jednotky na Krymu jednají pouze ve snaze bránit majetek ruské armády. Jsou to "skupiny občanské domobrany", nikoli ruské jednotky, které se zmocnily infrastruktury a vojenských zařízení na Krymu.
Fakta: Existují jasné důkazy, že páteří vysoce organizovaných protiukrajinských sil na Krymu jsou příslušníci ruských bezpečnostních složek. I když tyto jednotky nosí uniformy bez insignií, řídí vozidla s ruskými vojenskými poznávacími značkami a na dotazy mezinárodních médií a ukrajinské armády přiznávají příslušnost k ruským bezpečnostním silám. Navíc jsou tito jedinci vyzbrojeni zbraněmi, které zpravidla nemají civilisté k dispozici.
2. Putin tvrdí: Ruská opatření spadají do rámce smlouvy z roku 1997 o přátelství mezi Ukrajinou a Ruskou federací.
Fakta: Dohoda z roku 1997 vyžaduje, aby Rusko respektovalo územní celistvost Ukrajiny. Ruské vojenské akce na Ukrajině, díky nimž se Krym dostal pod ruskou operační kontrolu, jsou jasným narušením ukrajinské územní celistvosti a svrchovanosti.
3. Putin tvrdí: Opozici se nepodařilo uskutečnit dohodu z 21. února s bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem.
Fakta: Dohoda z 21. února představila plán, ve kterém Rada, tedy parlament, měla schválit zákon, který by vrátil Ukrajinu k ústavě z roku 2004, tedy vrátil zemi k ústavnímu systému soustředěnému kolem parlamentu. Podle podmínek dohody měl Janukovyč podepsat legislativní opatření do 24 hodin a dovést tak krizi do klidného závěru. Janukovyč ale odmítl svou část dohody. Místo toho uprchl a zanechal za sebou důkazy o rozsáhlé korupci.
4. Putin tvrdí: Ukrajinská vláda je nelegitimní. Janukovyč je stále legitimním vůdcem Ukrajiny.
Fakta: Prezident Putin 4. března sám uznal skutečnost, že Janukovyč "nemá žádnou politickou budoucnost". Poté, co Janukovyč uprchl z Ukrajiny, dokonce i jeho vlastní Strana regionů se obrátila proti němu. Hlasovala, aby potvrdila jeho odstoupení z funkce a podpořila novou vládu. Nová ukrajinská vláda byla schválena demokraticky zvoleným ukrajinským parlamentem 371 hlasy - více než 82procentní většinou. Ukrajinská prozatímní vláda je vládou lidu, která povede zemi k demokratickým volbám 25. května - volbám, které umožní všem Ukrajincům hlasovat o budoucnosti své země.
5. Putin tvrdí: Panuje tam humanitární krize a statisíce lidí prchají z Ukrajiny do Ruska a hledají azyl.
Fakta: K dnešnímu dni není k dispozici absolutně žádný důkaz o humanitární krizi v oblasti. Stejně tak nejsou důkazy o záplavě žadatelů o azyl prchajících z Ukrajiny do Ruska. Mezinárodní organizace zkoumaly v terénu a hovořily s ukrajinskými pohraničníky, kteří také vyvrátili tato tvrzení. Nezávislí novináři monitorující hranice rovněž hlásili, že tam žádné davy uprchlíků nejsou.
6. Putin tvrdí: Etničtí Rusové jsou v ohrožení.
Fakta: Kromě ruského tisku a ruské státní televize nejsou žádné věrohodné zprávy o jakémkoli ohrožení etnických Rusů. Nová ukrajinská vláda kladla od samého počátku důraz na mír a usmíření. Prezident Oleksandr Turčynov odmítl podepsat právní předpisy omezující používání ruského jazyka na regionální úrovni. Etničtí Rusové a rusky mluvící občané podali písemná potvrzení, že jejich komunity nebyly vystaveny hrozbám. Kromě toho se po vzniku nové vlády vrátil do Kyjeva klid. Nenarostla tam kriminalita, ani rabování a nevypukla ani odveta vůči politickým oponentům.
7. Putin tvrdí: Ruské základny jsou v ohrožení.
Fakta: Ruská vojenská zařízení byla a jsou stále v bezpečí a nová ukrajinská vláda se zavázala dodržovat všechny stávající mezinárodní dohody, včetně těch, které se týkají ruských základen. Jsou to ukrajinské základny na Krymu, které jsou ohroženy ruskou vojenskou aktivitou.
Psali jsme: Senát odsoudil ruskou agresi, nejráznější byl Štětina /TOP 09/. Čtěte Mír v Evropě ohrožen: Rusko zahájilo protiraketové manévry8. Putin tvrdí: Došlo k masovým útokům na kostely a synagogy v jižní a východní Ukrajině.
Fakta: Náboženští vůdci v zemi a mezinárodních aktivisté hájící náboženské svobody, kteří jsou přítomní na Ukrajině, oznámili, že nedošlo k žádným útokům na kostely. Všichni ukrajinští církevní představitelé, včetně zástupců ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, vyjádřili podporu novému politickému vedení, a volají po národní jednotě a usmíření. Židovské skupiny v jižní a východní Ukrajině hlásí, že nezaznamenaly nárůst antisemitských incidentů.
9. Putin tvrdí: Kyjev se snaží destabilizovat Krym.
Fakta: Ukrajinská prozatímní vláda jednala zdrženlivě a usilovala o dialog. Ruská vojska ale na druhé straně vyrazila ze svých základen, aby se zmocnila úředních objektů a infrastruktury na Krymu. Vláda v Kyjevě tam okamžitě poslala bývalého ministra obrany, aby uklidnil situaci. Petru Porošenkovi, poslednímu vládnímu emisarovi, který pokračoval v dialogu na Krymu, bylo zabráněno vstoupit do krymského parlamentu.
10. Putin tvrdí: Ukrajinská Rada (parlament) je pod vlivem extremistů nebo teroristů.
Fakta: Rada je nejreprezentativnější institucí na Ukrajině. Současné legislativní kroky prošly velkou většinou, ve které byli i představitelé východní Ukrajiny. Krajně pravicové nacionalistické skupiny, z nichž některé byly zapojeny do otevřených střetů s bezpečnostními silami během protestů "Euromajdanu", nejsou v parlamentu zastoupeny. Neexistuje žádný náznak toho, že by ukrajinská vláda chtěla vést diskriminační politiku. Naopak veřejně prohlásila pravý opak.
Související
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 1 hodinou
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 5 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 6 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková