USA tvrdě: Putin lže o ruské agresi. Zde je deset jasných důkazů

Washington - Ministerstvo zahraničí Spojených států vydalo dokument o deseti tvrzeních ruského prezidenta Vladimira Putina o situaci na Ukrajině, která Američané označují za nepravdivá a k nimž připojují svůj komentář.

"Zatímco Rusko si vymýšlí falešný příběh, aby ospravedlnilo svoje protiprávní jednání na Ukrajině, tak překvapující ruskou fikci svět neviděl od doby, co (ruský spisovatel Fjodor Michajlovič) Dostojevskij napsal, že 'vzorec 'dva plus dva rovná se pět' má svůj půvab'," uvádí se v úvodu "souhrnu faktů" tiskového oddělení amerického ministerstva.

"Níže je deset z nedávných tvrzení prezidenta Vladimira Putina, která odůvodňují ruskou agresi na Ukrajině a která ignorují nebo překrucují následující skutečnosti," uvádí se dále v dokumentu.

1. Putin tvrdí: Ruské jednotky na Krymu jednají pouze ve snaze bránit majetek ruské armády. Jsou to "skupiny občanské domobrany", nikoli ruské jednotky, které se zmocnily infrastruktury a vojenských zařízení na Krymu.

Fakta: Existují jasné důkazy, že páteří vysoce organizovaných protiukrajinských sil na Krymu jsou příslušníci ruských bezpečnostních složek. I když tyto jednotky nosí uniformy bez insignií, řídí vozidla s ruskými vojenskými poznávacími značkami a na dotazy mezinárodních médií a ukrajinské armády přiznávají příslušnost k ruským bezpečnostním silám. Navíc jsou tito jedinci vyzbrojeni zbraněmi, které zpravidla nemají civilisté k dispozici.

2. Putin tvrdí: Ruská opatření spadají do rámce smlouvy z roku 1997 o přátelství mezi Ukrajinou a Ruskou federací.

Fakta: Dohoda z roku 1997 vyžaduje, aby Rusko respektovalo územní celistvost Ukrajiny. Ruské vojenské akce na Ukrajině, díky nimž se Krym dostal pod ruskou operační kontrolu, jsou jasným narušením ukrajinské územní celistvosti a svrchovanosti.

3. Putin tvrdí: Opozici se nepodařilo uskutečnit dohodu z 21. února s bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem.

Fakta: Dohoda z 21. února představila plán, ve kterém Rada, tedy parlament, měla schválit zákon, který by vrátil Ukrajinu k ústavě z roku 2004, tedy vrátil zemi k ústavnímu systému soustředěnému kolem parlamentu. Podle podmínek dohody měl Janukovyč podepsat legislativní opatření do 24 hodin a dovést tak krizi do klidného závěru. Janukovyč ale odmítl svou část dohody. Místo toho uprchl a zanechal za sebou důkazy o rozsáhlé korupci.

4. Putin tvrdí: Ukrajinská vláda je nelegitimní. Janukovyč je stále legitimním vůdcem Ukrajiny.

Fakta: Prezident Putin 4. března sám uznal skutečnost, že Janukovyč "nemá žádnou politickou budoucnost". Poté, co Janukovyč uprchl z Ukrajiny, dokonce i jeho vlastní Strana regionů se obrátila proti němu. Hlasovala, aby potvrdila jeho odstoupení z funkce a podpořila novou vládu. Nová ukrajinská vláda byla schválena demokraticky zvoleným ukrajinským parlamentem 371 hlasy - více než 82procentní většinou. Ukrajinská prozatímní vláda je vládou lidu, která povede zemi k demokratickým volbám 25. května - volbám, které umožní všem Ukrajincům hlasovat o budoucnosti své země.

5. Putin tvrdí: Panuje tam humanitární krize a statisíce lidí prchají z Ukrajiny do Ruska a hledají azyl.

Fakta: K dnešnímu dni není k dispozici absolutně žádný důkaz o humanitární krizi v oblasti. Stejně tak nejsou důkazy o záplavě žadatelů o azyl prchajících z Ukrajiny do Ruska. Mezinárodní organizace zkoumaly v terénu a hovořily s ukrajinskými pohraničníky, kteří také vyvrátili tato tvrzení. Nezávislí novináři monitorující hranice rovněž hlásili, že tam žádné davy uprchlíků nejsou.

6. Putin tvrdí: Etničtí Rusové jsou v ohrožení.

Fakta: Kromě ruského tisku a ruské státní televize nejsou žádné věrohodné zprávy o jakémkoli ohrožení etnických Rusů. Nová ukrajinská vláda kladla od samého počátku důraz na mír a usmíření. Prezident Oleksandr Turčynov odmítl podepsat právní předpisy omezující používání ruského jazyka na regionální úrovni. Etničtí Rusové a rusky mluvící občané podali písemná potvrzení, že jejich komunity nebyly vystaveny hrozbám. Kromě toho se po vzniku nové vlády vrátil do Kyjeva klid. Nenarostla tam kriminalita, ani rabování a nevypukla ani odveta vůči politickým oponentům.

7. Putin tvrdí: Ruské základny jsou v ohrožení.

Fakta: Ruská vojenská zařízení byla a jsou stále v bezpečí a nová ukrajinská vláda se zavázala dodržovat všechny stávající mezinárodní dohody, včetně těch, které se týkají ruských základen. Jsou to ukrajinské základny na Krymu, které jsou ohroženy ruskou vojenskou aktivitou.

Psali jsme: Senát odsoudil ruskou agresi, nejráznější byl Štětina /TOP 09/. Čtěte Mír v Evropě ohrožen: Rusko zahájilo protiraketové manévry  

8. Putin tvrdí: Došlo k masovým útokům na kostely a synagogy v jižní a východní Ukrajině.

Fakta: Náboženští vůdci v zemi a mezinárodních aktivisté hájící náboženské svobody, kteří jsou přítomní na Ukrajině, oznámili, že nedošlo k žádným útokům na kostely. Všichni ukrajinští církevní představitelé, včetně zástupců ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, vyjádřili podporu novému politickému vedení, a volají po národní jednotě a usmíření. Židovské skupiny v jižní a východní Ukrajině hlásí, že nezaznamenaly nárůst antisemitských incidentů.

9. Putin tvrdí: Kyjev se snaží destabilizovat Krym.

Fakta: Ukrajinská prozatímní vláda jednala zdrženlivě a usilovala o dialog. Ruská vojska ale na druhé straně vyrazila ze svých základen, aby se zmocnila úředních objektů a infrastruktury na Krymu. Vláda v Kyjevě tam okamžitě poslala bývalého ministra obrany, aby uklidnil situaci. Petru Porošenkovi, poslednímu vládnímu emisarovi, který pokračoval v dialogu na Krymu, bylo zabráněno vstoupit do krymského parlamentu.

10. Putin tvrdí: Ukrajinská Rada (parlament) je pod vlivem extremistů nebo teroristů.

Fakta: Rada je nejreprezentativnější institucí na Ukrajině. Současné legislativní kroky prošly velkou většinou, ve které byli i představitelé východní Ukrajiny. Krajně pravicové nacionalistické skupiny, z nichž některé byly zapojeny do otevřených střetů s bezpečnostními silami během protestů "Euromajdanu", nejsou v parlamentu zastoupeny. Neexistuje žádný náznak toho, že by ukrajinská vláda chtěla vést diskriminační politiku. Naopak veřejně prohlásila pravý opak.

Související

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin Ukrajina

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 20 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 3 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy