Americký generál lituje, že byl u toho, když se Trump fotil s biblí

Celé akci předcházel rázný zásah pořádkových sil proti převážně nenásilné demonstraci na zdejším náměstí Lafayette Square. Milley řekl, že jeho přítomnost "vyvolala dojem, že armáda je zapojena do domácí politiky," napsala agentura AP.

"Neměl jsem tam být," řekl ve vzkazu čerstvým absolventům Univerzity národní obrany (NDU) Milley, který předsedá orgánu, v němž zasedají špičky americké armády.

Trump 1. června pohrozil před novináři vysláním armády do měst, které nepovolaly národní gardu při nepokojích, jež vznikly v reakci na úmrtí černocha George Floyda po zákroku bělošského policisty. Bezprostředně po tiskové konferenci prezident vyrazil mimo jiné v doprovodu Milleyho v maskáčové uniformě a ministra obrany Marka Espera ke kostelu svatého Jana, který byl lehce poškozen při nepokojích z předchozího dne. Jen krátce předtím přitom policisté rozehnali s použitím gumových projektilů a dělobuchů protest na přilehlém náměstí.

"Moje přítomnost v ten okamžik a v tom prostředí vytvořila zdání, že je armáda zapojena do domácí politiky," řekl Milley. "Z pozice řídícího uniformovaného činitele to byla chyba, ze které jsem se poučil a upřímně doufám, že se z ní poučíme všichni," dodal generál. "Musíme si cenit principu nepolitické armády, který je tak hluboce zakořeněn v samé podstatě naší země," pokračoval Milley.

Generálovo vyjádření by podle AP mohlo vyostřit vztah mezi špičkami armády a Trumpem. Ty jsou napjaté od minulého týdne po neshodě ohledně toho, zda by prezident mohl do ulic amerických měst povolat vojáky bez souhlasu místních politiků. Šéf Pentagonu Esper novinářům 3. června řekl, že nesouhlasí s vysláním armády do hlavního města, aby uklidnila protesty a zastavila rabování, ke kterému na některých místech docházelo. Trump pak ministra obrany pokáral při osobním jednání mezi čtyřma očima, uvádí AP.

Esper a Milley tento týden uvedli, že jsou otevření nadstranické diskuzi ohledně toho, zda by nemělo být přejmenováno deset vojenských základen, jež nesou jména velitelů armády Konfederace. Ta v občanské válce mezi lety 1861 až 1865 hájila otroctví. Trump však ve středu prohlásil, že změnu jmen nikdy nepovolí a že bude vetovat jakoukoli právní úpravu, která by k tomu směřovala.

Americká námořní pěchota minulý týden oznámila, že zakázala vyvěšování vlajky Konfederace na svých základnách, a vojenské námořnictvo uvažuje o podobném kroku. Trump tato oznámení nekomentoval, armáda pro ně však nepotřebuje svolení ani jeho, ani Kongresu.