Biden nařídil návrat USA k pařížské klimatické dohodě

Nový prezident USA Joe Biden dnes nařídil jen několik hodin po vstupu do funkce návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z té USA vyvedl bývalý prezident Donald Trump, který ji považoval za ekonomicky nevýhodnou. Biden přijal první den ve funkci také řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem je zvrátit některé ze zásadních kroků předchozí administrativy. Nařídil například návrat do Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil zákaz cest do USA pro cestující z řady převážně muslimských zemí, pozastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem, nebo zrušil povolení pro kontroverzní ropovod Keystone XL.

"Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali," prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu. Okamžitý návrat k pařížské dohodě byl jedním ze stěžejních předvolebních slibů nového prezidenta, který učinil z boje proti klimatickým změnám jeden ze stěžejních cílů své nastupující administrativy. Trump byl naopak zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojeným státům nevýhodné podmínky oproti jiným velmocím a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně opět připojí.

Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Zavedl rovněž nové požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.

Rozsáhlé jsou Bidenovy první kroky v oblasti imigrační politiky, které podle AP představují otočení o 180 stupňů oproti kurzu jeho předchůdce. Nový prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.

Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.

Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.

Prezident přijal rovněž řadu opatření, která se týkají boje s pandemií covidu-19. Nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. USA se pod jeho taktovkou mají navrátit do WHO, z níž Trump loni zemi vyvedl poté, co organizaci obvinil z opožděné reakce v začátcích šíření koronaviru a z přílišné náklonnosti vůči Číně.

Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentských dluhů.

Nová hlava státu přitom obecně nařídila federálním agenturám, aby přestaly přijímat veškerá rozhodnutí, dokud jeho administrativa nebude mít čas navrhované regulace posoudit.

Související

Více souvisejících

Joe Biden USA (Spojené státy americké) pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 7 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 12 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 13 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy