Z prvních 276 dní ve funkci amerického prezidenta strávil Joe Biden 108 úplně nebo částečně v jednom ze svých dvou domů ve státě Delaware nebo na venkovském sídle prezidentů USA Camp David. Uvedla to na svém webu televize CNN, podle níž zatím Biden tráví mimo Bílý dům z osobních důvodů více času než jeho předchůdci včetně Donalda Trumpa.
Mezi uvedených 108 dní na cestách počítala CNN i dny jako byl pátek, kdy se Biden ze svého washingtonského pracoviště večer přesunul domů do Wilmingtonu. Ten zatím navštěvuje nejčastěji, přičemž tam od lednové inaugurace zcela nebo částečně strávil 69 dní rozdělených do 23 návštěv. Dvakrát se vydal do dovolenkového sídla na Rehoboth Beach a desetkrát do Camp Davidu, kde byl alespoň po část 32 dní.
Trump měl podle CNN ve stejném období svého mandátu na kontě 70 dní, kdy nebyl v Bílém domě. Drtivá většina z nich zahrnovala pobyt v jeho resortu v New Jersey nebo v areálu Mar-a-Lago na jihovýchodě Floridy, kam se po odchodu z prezidentské funkce přestěhoval. Trumpův předchůdce Barack Obama si za prvních zhruba devět měsíců ve funkci připsal jen 40 dní na osobních cestách, zatímco George Bush mladší 84.
Biden po nástupu do úřadu hlavy státu dal najevo, že mu život v Bílém domě úplně nevyhovuje, když v televizním vystoupení řekl, že je "trochu jako pozlacená klec". CNN uvádí, že na jeho přístup k výkonu funkce může mít vliv i pandemie covidu-19, která "zásadně změnila pracovní návyky kancelářských pracovníků". "Biden může pracovat na dálku se zabezpečenou komunikační technikou a zázemím odkudkoli, kde právě cestuje, a také tak činí," píše se v článku.
"Prezidenti Spojených států jsou neustále v práci, nehledě na jejich polohu, ať už je to na státní návštěvě v zámoří nebo jenom 100 mil (160 kilometrů) od Bílého domu na krátké cestě ve Wilmingtonu," řekl na toto téma Bidenův mluvčí Andrew Bates. "Kromě toho, všichni Američané by se shodli, že je důležité, aby se lídři vyhnuli tomu, že se uvelebí ve Washingtonu," dodal.
Související
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 34 minutami
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 1 hodinou
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 2 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 2 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 3 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 4 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 4 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 5 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 6 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 7 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 7 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 8 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 9 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 10 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 11 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.
Zdroj: Libor Novák