Biden ve středu převezme vedení země, Trump má nejhorší popularitu v historii

Biden ovšem podzimní volby vyhrál poměrně přesvědčivě a po složení přísahy ve washingtonském Kapitolu se stane 46. prezidentem USA. V Bílém domě se ocitne po 36 letech strávených na postu senátora za stát Delaware a po osmi letech ve funkci viceprezidenta. Bude teprve druhým katolíkem v čele USA a ve věku 78 let nejstarším prezidentem v dějinách země.

Jeho předchůdce Trump se středeční inaugurace nehodlá zúčastnit a podle nejčerstvějších zpráv těsně před ní odletí z Washingtonu na Floridu. Učiní tak symbolickou tečku za přechodným povolebním obdobím, které s tradičním procesem poklidného předání moci nemělo mnoho společného. Zahrnovalo kampaň dezinformací o průběhu a výsledcích voleb, volební schůzi Kongresu přerušenou vpádem příznivců končícího prezidenta a nakonec také ústavní žalobu na Trumpa za údajné podněcování ke vzpouře.

Co se týče předávání moci mezi odcházející administrativou a tou nastupující, to se rozběhlo až tři týdny po volbách, přičemž i poté zřejmě spolupráce vládních představitelů s Bidenovým týmem nebyla zcela bezproblémová. Trump se mezitím snažil výsledky v některých státech změnit soudní cestou i nátlakem na lokální činitele a šířil konspirační teorie o "zmanipulovaných" volbách. Bidenovo vítězství odmítl uznat.

Poté, co výsledek voleb 7. listopadu ohlásila velká americká média, Biden uvedl, že jako prezident se bude snažit americký lid spojovat. "Pojďme si dát navzájem šanci," vyzval Trumpovy podporovatele.

Následující týdny nicméně přinesly další a další důkazy o polarizaci americké společnosti. Průzkumy naznačovaly, že demokrati a republikáni se neshodnou ani na tom, kdo je legitimním vítězem voleb. Po napadení Kapitolu krajně pravicovými extremisty a dalšími skupinami zase 68 procent republikánských respondentů agentuře YouGov řeklo, že incident nevnímají jako ohrožení demokracie. Mezi demokraty vyjádřila stejný názor čtyři procenta dotázaných. V pozdějším průzkumu 54 procent jeho účastníků za největší hrozbu pro americký styl života označilo "jiné lidi v Americe".

Stejně jako sjednocování USA bude nelehkým úkolem boj proti šíření covidu-19 a jeho ekonomickým dopadům. Biden vedení USA přebírá v podstatě na vrcholu dosud nejhorší vlny epidemie, kdy denně s koronavirovou nemocí umírá přes 3000 lidí a v nemocnicích je výrazně přes 100.000 infikovaných. Očkovací kampaň zároveň v prvních týdnech postupovala pomaleji, než vláda původně avizovala, kvůli čemuž se debatuje o změně strategie.

Biden slibuje, že během prvních 100 dní jeho úřadování bude v USA podáno nejméně 100 milionů dávek vakcín. Také avizoval, že při inauguraci vyzve Američany, aby po dobu 100 dní na veřejnosti používali roušky. Mezi jeho legislativními prioritami je pak prosazení dalšího balíčku na oživení ekonomiky.

U posledního bodu Biden může pomýšlet na brzký úspěch, a to díky vyústění voleb do Kongresu. Demokratická strana v nich udržela těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů, zatímco republikáni ztratili kontrolu nad Senátem. V tom mají nově obě strany po 50 hlasech, v praxi ovšem budou mít převahu demokrati, protože nastupující viceprezidentka Kamala Harrisová bude mít coby předsedkyně Senátu právo vyrovnané hlasování rozhodnout.

Kromě hladkého schválení nominací na vládní a případně i soudcovské posty ale Biden nemá v Kongresu prakticky nic jisté. Demokratická strana se sice před prezidentskými volbami sjednotila v podpoře jeho kandidatury, v pohledu na boj proti změnám klimatu či "systémovému rasismu" ale zdaleka jednotná není. "Budoucnost jeho (Bidenovy) ambiciózní legislativní agendy zůstává komplikovaná a mlhavá," napsala dnes agentura AP.

Těšit může Bidena to, že 64 procent respondentů v novém průzkumu pozitivně hodnotilo jeho vystupování od listopadových voleb. Popularita prezidenta Trumpa v lednovém výzkumu Pew Research Center klesla na 29 procent, což je nejnižší hodnota od jeho nástupu do funkce.