Plán amerického prezidenta Joea Bidena investovat 2,3 bilionu dolarů (přes 51 bilionů Kč) do infrastruktury by měl vytvořit miliony nových pracovních míst a napravit část hospodářských škod, které způsobila pandemie covidu-19. Uvedli to podle agentury Reuters ekonomové. Obavy však vyvolává záměr financovat tyto investice prostřednictvím vyššího zdanění podniků.
Biden dnes první fázi plánu představí v Pittsburghu. Podle Bílého domu bude plán zahrnovat rozsáhlé investice do výstavby a opravy silnic, mostů, škol a další infrastruktury. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že Bidenův plán je "o investování v Americe". "Není to pouze modernizace našich silnic, železnic či mostů, ale budování infrastruktury budoucnosti," dodala.
Biden chce program financovat pomocí vyššího zdanění podniků. Plán předpokládá zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob na 28 procent z nynějších 21 procent. Počítá rovněž s opatřeními, která by firmám omezovala prostor k vyhýbání se placení daní v USA, píše agentura AP.
Biden podle Psakiové věří, že je "zodpovědné" financovat infrastrukturu prostřednictvím daní namísto půjček. Řadu republikánů však plány na zvyšování daní znepokojují. "Vypadá to, že prezident Biden má neukojitelnou chuť utrácet více peněz a zvyšovat lidem daně," uvedl republikánský zákonodárce Steve Scalise. Nové výdaje a daně podle něj v případě schválení budou mít negativní dopad na ekonomiku.
Podnikatelská komunita sice modernizaci infrastruktury vítá, plány na zvyšování daní se jí však nelíbí. Svaz Business Roundtable sdružující podnikové ředitele například uvedl, že by upřednostnil financování nové infrastruktury z uživatelských poplatků, například z mýtného.
Zvyšování daní kritizuje rovněž americká obchodní komora. Podle ní tento krok "zpomalí hospodářské oživení a sníží globální konkurenceschopnost USA".
Ekonomika USA se v loňském roce kvůli pandemii propadla o 3,5 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 1946. Americká centrální banka (Fed) však tento měsíc předpověděla, že letos se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 6,5 procenta. Největší ekonomika světa by tak zaznamenala nejprudší růst od roku 1984.
Související
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena
Joe Biden , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
před 57 minutami
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
před 1 hodinou
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
před 3 hodinami
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.
Zdroj: Libor Novák