Bill Gates: Koronavirus můžeme zvládnout za pár týdnů. Důležité jsou tři kroky

Tehdy se Gates odkazoval na možnost použití virové nákazy jako genetické zbraně, média mu sice věnovala článek, větší pozornost si ale získal jen v určitých kruzích. Navzdory tomu, že už tehdy prohlašoval, že by vypuknutí epidemie mohlo v blízké budoucnosti zabít desítky miliony lidí.

Jeho obavy sdíleli i někteří další účastníci diskuse a Peter Salama, výkonný ředitel epidemiologické divize Světové zdravotnické organizace, tehdy připustil, že je jen otázkou času, kdy k něčemu takovému dojde.

Gates tehdy varoval, že světové velmoci jsou nepřipravené: vlády nemají kontakt s firmami, které tvoří vakcíny, mezinárodní zdravotnická oddělení nejsou v kontaktu mezi sebou navzájem, a armády nejsou na biologické hrozby vybaveny.

S podobným projevem vystoupil o rok později na přednášce ve zdravotnické společnosti v Massachusetts. Tehdy uvedl, že hrozba celosvětové epidemie, která by mohla vyhubit až třicet milionů lidí, se rok od roku zvyšuje. Po světě se totiž vlivem zvyšování lidské populace a zásahům do divoké přírody objevují nové choroby.

Gates navíc varoval, že se nutně nemusí jednat o nějaký nově zmutovaný druh chřipky či neštovice a naopak může jít o chorobu, kterou nikdo nikdy neviděl. Nejdůležitějším krokem v boji proti nové chorobě je podle něj karanténa.

Jak se nyní ukazuje, na jeho slova došlo. Ačkoliv se mrtví nepočítají v milionech, ale tisících, a ačkoliv nemoc nebyla podle dosavadních výzkumů vytvořena uměle, ale vznikla přirozenou cestou, zachvátil koronavirus téměř celý svět.

Ostatně sám Gates je nyní jedním z lidí, jehož prostřednictvím vzniká vakcína proti koronaviru. Společnost Inovio Pharmaceuticals, která spolupracuje s pekingskou Advaccine Biotechnology Company na vývoji vakcíny INO-4800 proti koronaviru, už dokonce zahájila předklinické testování.

Vývoj této vakcíny je poměrně slibný a vědci disponují grantem ve výši 9 milionů dolarů, který jim věnovala Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). Ta vznikla v Norsku v roce 2017 s cílem financovat a koordinovat vývoj nových vakcín. Mezi její zakladatele patří vlády Norska a Indie a Gatesova nadace Wellcome Trust a Bill & Melinda Gates Foundation.

Než se ale vakcína skutečně vytvoří a především otestuje, může uplynout několik dlouhých měsíců či let. Podle Gatese je ale možné koronavirus porazit už za pár týdnů. "Pokud země podnikne správné kroky včetně testování a karantény, za šest až deset týdnů už bude jen pár případů," odpověděl na Redditu na jeden z dotazů.

Odhady přitom tvrdí, že kritická situace můžeš trvat ještě zhruba rok a půl, než se najde účinná vakcína. To je ale podle Gatese poměrně nadsazené. Přesto přiznal, že Spojené státy situaci podcenily a svou příležitost předejít nákaze podcenily.

Pro The Washington Post prozradil, jaké kroky je potřeba učinit, aby nákaza skončila co nejdříve. Tím prvním je účinná izolace. "Navzdory tvrzení odborníků se některé státy a okresy úplně neuzavřely. Někde jsou stále otevřené pláže nebo restaurace," varuje.

Druhým krokem je podle něj účinnější testování. Jednu z možností vidí v testech, který by si měl být schopen každý provést sám, tak, aby nevystavil lékaře riziku přenosu viru. To by také zintenzivnilo počet testů.

Třetím krokem je pak samotný vývoj vakcíny, ten ale může zabrat i řadu měsíců. Ačkoli je totiž genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Poté následují laboratorní testy, testy na zvířatech a nakonec testování na lidech. Celý proces může zabrat měsíce i roky, navzdory tomu, že vakcínu hledá hned několik farmaceutických společností. Dosavadní zprávy o tom, že byly vakcíny už vytvořeny, jsou proto nepřesné a neúplné. Testovací proces je totiž zdlouhavý a zatím neproběhl.

Právě generální ředitel Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI Richard Hatchett) byl jedním z prvních, kdo odhadnul, že by v létě mohly začít testy vakcín a za 12 až 18 měsíců by mohly být považovány za bezpečné a účinné. Tato časová osa představuje "obrovské urychlení ve srovnání s historií vývoje vakcín."

Ani úspěšný test ale nemusí být spásný. "Důležitým hlediskem je, zda základní postup vývoje může být v následujících letech upraven tak, aby v nadcházejících letech vyprodukoval miliony nebo dokonce miliardy dávek," dodal Hatchett.

Ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) Anthony Fauci ale neskrývá obavy. Přes všechny pokroky ve vědě a medicíně totiž proces vývoje nemůže postoupit k vytvoření skutečné vakcíny bez rozsáhlého klinického testování, což vyžaduje výrobu mnoha testovacích vakcín a pečlivé sledování testů.