Bolívie vyhostila velvyslankyni Mexika a dva španělské diplomaty

"Tito zástupci vlád Mexika a Španělska vážně porušili svrchovanost a důstojnost lidu a vlády Bolívie," zdůvodnila krok bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová. Mexická velvyslankyně María Teresa Mercadová, španělská diplomatka Cristina Borreguerová, která dočasně vede španělskou ambasádu v Bolívii, a španělský konzul Álvaro Fernández mají 72 hodin na odjezd ze země.

Důvodem diplomatické roztržky Bolívie s Mexikem je azyl, který Mexiko poskytlo desítce vysokých bolivijských politiků, včetně exministrů vlády předchozího prezidenta Eva Moralese. Ti pobývají v rezidenci mexické velvyslankyně a na čtyři z nich bolivijská vláda vydala zatykače kvůli různým trestným činům.

Azyl poskytlo minulý měsíc Mexiko i Moralesovi, který opustil vlast v listopadu, když po téměř 14 letech podal demisi pod tlakem demonstrací a velení armády. I na něj vydala tento měsíc bolivijská prokuratura zatykač kvůli obvinění ze vzpoury a terorismu proto, že po útěku do Mexika podněcoval své příznivce k nepokojům s cílem svrhnout bolivijskou vládu.

Španělské diplomaty vyhostila bolivijská vláda kvůli pátečnímu incidentu u budovy rezidence mexického velvyslanectví v La Pazu, kam jeli tito diplomaté doprovázeni ochrankou s kuklami na hlavách a podle bolivijských médií i se zbraněmi. Bolivijská vláda španělské diplomaty obvinila, že chtěli členům bývalé bolivijské vlády pomoci uprchnout ze země. Madrid to odmítl s tím, že diplomaté jeli na "zdvořilostní návštěvu".

Bolivijský ministr vnitra Arturo Murillo kritizoval Španělsko už o víkendu. "Není správné, aby si dělali, co chtějí. Už je to mnoho let, co jsme přestali být španělskou kolonií," uvedl Murillo. Zástupce bolivijského kabinetu Jorge Quiroga v neděli vyzval španělskou vládu, aby se za incident omluvila.

Diplomatický spor Bolívie a Mexika, který vypukl po udělení azylu Moralesovi, zesílila tento měsíc výrazně větší přítomnost policie a příslušníků bolivijských tajných služeb u rezidence mexické velvyslankyně v La Pazu. Podle Mexika omezovali pohyb jeho diplomatů a prohledávali jejich auta. Mexiko proto nedávno oznámilo, že se kvůli tomu chystá obrátit na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).

Morales podal demisi 10. listopadu kvůli protestům, které vypukly po prezidentských volbách z 20. října. Morales volby podle nejvyšší volební instance v zemi vyhrál opět už v prvním kole, opozice a Organizace amerických států (OAS) ale výsledky označily za zmanipulované. Po útěku do Mexika se Morales přesunul do Argentiny, odkud dál vede politickou kampaň. Bolívii čekají na jaře nové volby, v nichž Morales už nesmí kandidovat. Vedení jeho strany ho nicméně vybralo za šéfa své volební kampaně.