FDA omezil povolení pro covidovou vakcínu od firmy J&J kvůli riziku vzniku krevních sraženin

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek omezil povolení udělené vakcíně proti covidu-19 od firmy Johnson & Johnson (J&J) kvůli riziku vzniku krevních sraženin po aplikaci látky. Kvůli velmi vzácnému vedlejšímu účinku nyní FDA doporučuje aplikaci vakcíny jen dospělým osobám, pro něž jsou jiné vakcíny nedostupné nebo medicínsky nevhodné, nebo pokud ostatní preparáty sami odmítají. Americké úřady již řadu měsíců doporučovaly očkování jinými látkami.

FDA se ke kroku rozhodl kvůli celkem 60 případům, v nichž se u pacientů po aplikaci látky objevily krevní sraženiny. U devíti z nich vedly až k úmrtí. Vakcínu nicméně dostaly v USA miliony lidí.

"Pokud je tu alternativa, která se zdá být podobně účinná v předcházení těžkého onemocnění covidu-19, tak bychom byli raději, kdyby si lidé zvolili tu," řekl Peter Marks, který vede oddělení FDA zabývající se očkovacími látkami.

Dodal však, že se případné vzácné zdravotní problémy objevují v prvních dvou týdnech po naočkování. "Takže pokud jste vakcínu dostali před šesti měsíci, můžete dnes večer v klidu spát s vědomím, že už to není problém," řekl.

U vakcíny od firmy J&J se v začátcích pandemie doufalo, že by mohla být zásadním nástrojem pro boj s koronavirem, jelikož byla původně jen jednodávková a její skladování bylo jednodušší než u dvoudávkových vakcín typu mRNA, které vyvinuly firmy Pfizer/BioNTech a Moderna.

Vakcína se však ukázala být méně účinná a brzy po jejím nasazení se začaly objevovat zprávy o možných vedlejších účincích, kvůli nimž americké úřady na čas očkování vakcínou pozastavily. Loni v prosinci pak americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) plošně doporučilo používání jiných vakcín.

Firma J&J se rovněž potýkala v začátcích výroby s problémy při výrobě v jedné ze svých továren v Baltimoru, kvůli čemuž musela dovážet miliony dávek do USA ze zahraničí.

Kromě rizika vzniku krevních sraženin se u vakcíny firmy J&J hovořilo rovněž o nebezpečí vzniku velmi vzácného neurologického onemocnění zvaného Guillain-Barrého syndrom (GBS), který způsobuje až ochrnutí svalstva.

V USA dostalo vakcínu od firmy J&J asi 17 milionů lidí, zatímco očkovacími látkami typu mRNA bylo naočkováno přes 200 milionů Američanů. V ČR se podalo necelých 413.000 injekcí s vakcínou J&J. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nadále očkování touto látkou umožňuje, na svých stránkách pouze upozorňuje na možnost vzniku krevních sraženin jako na velmi vzácný vedlejší účinek.

Související

Očkování, ilustrační foto

Do Česka dorazí další desítky tisíc vakcín proti černému kašli

Ministerstvo zdravotnictví zajistilo více než 110 tisíc vakcín proti černému kašli nad rámec již objednaných. Už v březnu dorazilo téměř 10 tisíc vakcín z Velké Británie, v dalších týdnech dorazí očkovací látky z Kanady a Francie, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Více souvisejících

očkování Johnson & Johnson

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí

Palestinské militantní hnutí Hamás v sobotu nad ránem prohlásilo, že zvažuje izraelský protinávrh ohledně možného příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Uvedla to agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy