"Kdo nevolí, nejí." Madurův režim nutí lidi k účasti ve volbách i hrozbou omezení jídla

Tento plebiscit podpořila i venezuelská biskupská konference, podle níž parlamentní volby nepomohou vyřešit problémy Venezuelanů a naopak ještě zhorší krizi, v níž je tato jihoamerická země už několik let.

"Kdo nevolí, nejí. Pro ty, kdo nevolí, nebude jídlo," prohlásil podle serveru Infobae v pondělí na volebním mítinku místopředseda vládní socialistické strany Diosdado Cabello. Podle agentury EFE vzkaz směřoval chudým obyvatelům země závislým na vládní potravinové pomoci. Cabello také předsedá Ústavodárnému shromáždění, které vytvořil Madurův režim v roce 2017 jako de facto svůj zákonodárný sbor. Poslední parlamentní volby v prosinci 2015 totiž vyhrála opozice a Maduro pak s pomocí nejvyššího soudu činnost poslanců blokoval.

Nedělní parlamentní volby, v nichž kandiduje i Madurův třicetiletý syn z prvního manželství Nicolás Maduro Guerra, bojkotuje velká část opozice v čele Juanem Guaidóem. Ten se loni v lednu z pozice šéfa parlamentu prohlásil prozatímním prezidentem poté, co poslanci neuznali nový Madurův prezidentský mandát s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. I tehdejší volby velká část opozice v roce 2018 bojkotovala. Guaidóa od loňska uznalo za prozatímní hlavu Venezuely na šest desítek zemí, včetně ČR.

Guaidó v pátek vyzval Venezuelany, aby 6. prosince k volbám nešli a hlasovali v jím zorganizovaném referendu. "Maduro uzurpuje moc v prezidentském paláci, ale my jsme tam, kde nás je většina, kde můžeme hájit svá práva... na ulici," prohlásil Guaidó, který se od loňska snaží Madura přimět k odstoupení, aby se mohly konat nové prezidentské volby. Nedaří se mu to navzdory široké diplomatické podpoře i americkým sankcím.

Maduro se stále drží u moci i proto, že ho podporují Rusko, Írán, Čína nebo Turecko a má na své straně velení armády, které si udržuje uplácením i strachem z represí. Část vojáků včetně důstojníků i šéfa tajné služby generála Manuela Figuery se sice loni postavila na stranu opozice, ti, kteří poté neutekli, ale skončili ve vězení.

Od 5. do 12. prosince organizuje Guaidóův tým on-line referendum, jehož se mohou zúčastnit i Venezuelané v cizině, kam jich za několik posledních let uchýlilo na 5,5 milionu. Hlasovat se má o třech otázkách, které schválil parlament. Voliči mají říci, zda podporují nedělní volby pořádané Madurovou vládou, zda chtějí konec "uzurpace prezidentské moci" a uspořádání svobodných voleb a zda má mezinárodní společenství pomoci ochránit venezuelský lid před zločiny proti lidskosti.

Podle koalice opozičních stran i Organizace amerických států (OAS) nejsou nedělní volby svobodné a ani EU na ně nevyslala své pozorovatele. Důvodem je mimo jiné to, že členy ústřední volební komise letos jmenoval nejvyšší soud, ač podle ústavy je má jmenovat parlament. Nejvyšší soud také do vedení opozičních stran, které oznámily bojkot voleb, najmenoval odpadlíky z těchto stran nakloněné režimu.

Koncem října Maduro oznámil, že na volby bude dohlížet přes 300 pozorovatelů z různých zemí, podrobnosti ale nesdělil. Řekl však, že zástupce OAS do země nepustí.