Koronavirová opatření víc zachraňují, nebo zabíjejí? Ekonomka má odpověď

Hlavní myšlenka

Pandemie koronaviru poslala nejen Spojené státy do nejhlubší recese v historii a miliony lidí zbavila práce i zdravotního pojištění, upozorňuje ekonomka. To podle ní přináší otázku, zda by nebylo lepší nepodnikat zdravotnická opatření, která mají šíření nákazy zabránit.

Jakuševová a tým ekonomů z amerických univerzit, kteří se zabývají ekonomikou zdravotnictví se na otázku pokusil odpovědět z humánní perspektivy a na základě posledních dat i vědeckých výzkumů ohledně viru spočítal, kolik životů lze zachránit, pokud budou nadále platit zdravotnická opatření.

"Rovněž jsme prověřili ekonomické studie zkoumající úmrtí způsobená posledními omezeními ekonomické aktivity, abychom určili počet životů, které mohou být ztraceny, pokud tato opatření spustí rozsáhlou hospodářskou recesi," píše odbornice.

Ekonomka spolu s kolegy dospěla k závěru, že do konce roku 2020 zdravotnická opatření ke zmírnění šíření nemoci covid-19 - včetně zákazu vycházení, uzavření škol a obchodů, dodržování mezilidského odstupu a nošení roušek - mohou zachránit jen ve Spojených státech mezi 900 tisíci až 2,7 miliony životů.

Proti tomu ekonomický propad a ztráta příjmů spojená s uvedenými opatřeními a omezováním ekonomické aktivity může vést v této zemi k 50 až 323 tisícům úmrtí, pokud by se americké hospodářství propadlo o 8-14 %, konstatuje akademička. Deklaruje proto, že na základě čisté projekce obětí jsou tedy opatření k omezení šíření koronaviru oprávněná a v nejlepším zájmu společnosti.

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními, která postihují ekonomiku, s oblibou tvrdí, že lék nesmí zhoršit nemoc, připomíná expertka. Přiznává, že tato opatření sice fungují, ale také škodí a vždy je nutné pečlivě promyslet "správnou dávku léku" s ohledem na jeho vedlejší účinky.

V tisku se v poslední době objevuje mnoho kalkulací nákladů a přínosů uzavření ekonomik kvůli koronaviru, poukazuje Jakuševová. Podotýká, že podle některých z nich bude stát záchrana jednoho roku lidského života Spojené státy 6,7 milionu dolarů (téměř 160 milionů korun), což vyvolalo vzrušenou debatu, kdy jedna strana hájí záchranu životů bez ohledu na náklady, zatímco druhá racionalitu tohoto přístupu zpochybňuje.

Tato debata se mnohdy vede po politických liniích a dále posiluje dezinformace i patetický odpor vůči zdravotnickým doporučení, konstatuje odbornice. Doufá, že plné pochopení a ohodnocení možných dopadů ekonomické recese ve vztahu k záchraně životů pomůže debatu vrátit do věcnějších kolejí.

"Většina srovnání nákladů opatření, o kterých se diskutuje, vyčísluje zachráněné a ztracené životy v peněžních sumách," pokračuje ekonomka. Vysvětluje, že pokud analýza například zjistí, že Spojené státy platí za jeden zachráněný život 1,5 milionu dolarů, pak přichází otázka, zda jde o přijatelnou částku, přičemž odpověď může vést lidi i politiky k odporu proti zdravotnickým opatřením.

Jakuševová a její kolegové proti srovnávají pouze počty životů, které lze pravděpodobně zachránit a kolik jich tato záchrana bude stát, díky čemuž se do rovnice nedostává cena lidského života. Výsledek je pak jasný - zdravotnická opatření zachrání více životů, než kolik z dlouhodobého hlediska ohrožují, deklaruje akademička.

Co stále nevíme

Aktuální ekonomický propad se vymyká tím, že jej nevyvolaly strukturální ekonomické problémy, jako boj s hypoteční bublinou, ale pandemie, která je vážným, nicméně dočasným vnějším faktorem, vyzdvihuje odbornice. Soudí, že proto není jasné, za jak dlouho se hospodářství zotaví a jak se pandemie bude postupem času měnit.

Zprávy o nezaměstnanosti ve Spojených státech v červnu a červenci přinesly vyšší nárůst nových pracovních míst po uvolnění hospodářských restrikcí, než se očekávalo, uvádí ekonomka. To podle ní zaselo tolik potřebný optimismus, že může dojít k rychlému zotavení a že dopad na ekonomiku nemusí být tak drtivý, jak lidé mysleli.   

"Zároveň ale aktuální studie ukazuje, že mnoho těch, kteří covid-19 přežili, může přijít o imunitu vůči viru v řádu měsíců, což přináší obavy z opětovných nákaz, a to znamená, že zdravotnická opatření mohou ve skutečnosti zachránit víc životů, než se dříve myslelo," pokračuje Jakuševová. Zdůrazňuje, že tyto neznámé mohou mít dopad na naše kalkulace, a proto její tým neustále sleduje vývoj a své analýzy aktualizuje.

Důležitá otázka, která zatím nebyla prozkoumána, zní, jak jsou náklady a přínosy boje s koronavirem rozděleny, upozorňuje ekonomka. Připomíná, že virus výrazně více ohrožuje seniory a lidi jiné než bílé barvy pleti, stejně jako nízkopříjmové skupiny, kterým se v důsledku ztráty zaměstnání či příjmů může zhoršit zdraví. Pokud budou mít politici informace a chápat tyto dopady, mohou lépe předpovídat veřejné nálady v průběhu této zdravotní krize, uzavírá akademička.