Bolivijská prozatímní vláda obvinila exprezidenta Eva Moralese, že z Mexika vyzývá k blokádám měst. Dokládá to podle ní audionahrávka. Vláda též uvedla, že Moralese zažaluje kvůli zločinům proti lidskosti, protože kvůli blokádám docházejí potraviny v La Pazu i v dalších městech. Morales reagoval slovy, že jen podporuje demonstrace proti puči.
Toho se podle něj dopustila opozice a velení armády a policie, když ho 10. listopadu vyzvaly k demisi kvůli říjnovým volbám. Jejich výsledky odmítl i audit Organizace amerických států (OAS).
Evo Morales podle ministra vnitra Artura Murilla v telefonátu s jedním z organizátorů protestů Faustinem Yucrem před několika dny vyzval k "tvrdému boji proti fašistům a rasistům".
Morales byl od roku 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a jeho příznivci jsou zejména domorodí obyvatelé. V telefonátu podle Murilla vyzval Morales k blokádám, aby se "nedostaly potraviny do měst". "Tak je porazíme, bratře," říká mimo jiné na nahrávce hlas, který Murillo označil za Moralesův.
Morales v Mexiku prohlásil, že není proti uspořádání nových voleb, nesmí je ale vyhlásit nová vláda dekretem, to je podle něj proti ústavě. Zároveň ovšem vyzval k vytvoření mezinárodní komise za účasti "OSN i papeže", která by prověřila volby z 20. října. V nich podle bolivijského volebního soudu vyhrál už v prvním kole. Opozice i OAS výsledky označily za zmanipulované. Morales též řekl, že by se rád co nejdříve vrátil do vlasti a pomohl uklidnit nepokoje. Musí mu být ale zajištěna bezpečnost.
Při nepokojích v Bolívii, které trvají měsíc, zemřely tři desítky lidí a přes 700 dalších utrpělo zranění. Protesty zažehly výsledky voleb a zprvu se při nich střetávali Moralesovi odpůrci a příznivci. Po prezidentově demisi a útěku do Mexika z minulého týdne protestují jeho příznivci proti prozatímní vládě prezidentky Jeanine Áňezové. Ta se ujala úřadu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu, když na své funkce vedle prezidenta rezignovali i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu.
Áňezovou v úřadu potvrdil ústavní soud, ale Moralesovi příznivci ji odmítají a označují její nástup do úřadu za převrat. Minulý týden zahájili blokády některých měst i velké rafinerie Senkata ve městě El Alto, jež sousedí s La Pazem. Kvůli tomu začaly docházet v La Pazu pohonné hmoty i potraviny, jež se tam vláda snaží dopravovat letecky.
Při úterních střetech příznivců Moralese s policisty a vojáky, kteří se snaží ukončit blokádu rafinerie, zahynulo osm demonstrantů, uvedl dnes místní deník La Razón. Po tomto zákroku mohly cisterny s palivem poprvé po více než týdnu rafinerii opustit. Bolivijský ombudsman ale obvinil bezpečnostní složky z nepřiměřeného použití síly.
Vláda Áňezové dnes podala do parlamentu, v němž má ale většinu Moralesova strana Hnutí za socialismus (MAS), návrh zákona o vypsání prezidentských a parlamentních voleb. Áňezová uvedla, že pokud zákon v parlamentu neprojde, vyhlásí volby dekretem. Podle ústavy by je totiž měla prozatímní vláda oznámit do 90 dnů ode dne, kdy se ujala úřadu.
Zákon o volbách podaný do parlamentu vládou ruší výsledky voleb z 20. října, stanoví výměnu členů nejvyššího volebního soudu v 15denní lhůtě a pověřuje tento soud vyhlášením voleb. Datum se v něm neuvádí. Podle deníku El Deber už dnes dopoledne dostal Senát návrh zákona o volbách předložený senátorem Efraínem Chambim ze strany MAS.
Související
Pokus o převrat v Bolívii byl zastaven. Generála Zunigu zadržela policie
Mimořádná zpráva V Bolívii probíhá pokus o převrat. Do prezidentského paláce najela obrněná vozidla
Bolívie , Evo Morales , Jeanine Áňezová (Bolívie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Do války na Ukrajině vstupuje nový hráč. Zásadně mění podmínky na bojišti
před 2 hodinami
Napětí v Asii stoupá. Japonsko hrozí vojenskou reakcí, Čína k ostrovům posílá jednotky
před 4 hodinami
Stubb: Příměří na Ukrajině letos nehrozí. Nejdřív na jaře
před 5 hodinami
Podporovala Trumpa, teď od něj čelí výhrůžkám. Napětí mezi členy MAGA v USA narůstá
před 6 hodinami
Válka pro ně neskončila: Hluboko pod troskami Rafáhu číhají desítky bojovníků Hamásu
před 8 hodinami
Trump zvažuje rizika a přínosy sesazení Madura
před 9 hodinami
Počasí: Příští týden do Česka přijde sníh. Objevit se může i v nížinách
včera
Německo chystá rázný krok proti Číně: Chce zakázat rizikové technologie
včera
Trump couvá. Kvůli rostoucím cenám ruší některá cla
včera
170 000 dolarů za minutu. Proč je Saúdská Arábie největší překážkou v řešení klimatické krize?
včera
USA Venezuelu vojensky porazí jednoduše. I tak ale může operace skončit katastrofou jako v Afghánistánu
včera
UNRWA: Do Gazy může dorazit 6000 humanitárních náklaďáků. Izrael je dovnitř nepustí, příměří navzdory
včera
Šlágr české fotbalové ligy plné diváckých nepříčetností. Tvrdík se za škody omluvil
včera
Nepříjemnost pro fotbalovou reprezentaci. Proti Gibraltaru nebude moct tým počítat s Provodem
včera
Česká fotbalová reprezentace v těžké depresi. San Marinu byla schopná dát jen jeden gól
včera
Orbánova tvrzení o vítězství na Trumpově summitu zakrývají rostoucí pochybnosti o jeho moci
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Zazněly modlitby za Sněmovnu i dobré vztahy se Slovenskem. Česko se rozloučilo s Dominikem Dukou
včera
Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech
včera
Rusko stále častěji cílí na vlaky: Útoky na ukrajinskou železniční síť se zintenzivňují
včera
Jak se rodí vláda? Ministerské posty mají dostat Metnar a Zůna
Do čela Ministerstva vnitra se má postavit Lubomír Metnar (za hnutí ANO), bývalý policista a dřívější ministr obrany. Podle informací serveru Novinky zamíří na pozici ministra obrany jako nominant SPD generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Ten se v minulosti ucházel o funkci náčelníka generálního štábu a působil také jako vojenský přidělenec v Číně.
Zdroj: Libor Novák