Morales burcuje k blokádě měst a boji proti "fašistům"? Bolivijský ministr předložil důkaz

Toho se podle něj dopustila opozice a velení armády a policie, když ho 10. listopadu vyzvaly k demisi kvůli říjnovým volbám. Jejich výsledky odmítl i audit Organizace amerických států (OAS).

Evo Morales podle ministra vnitra Artura Murilla v telefonátu s jedním z organizátorů protestů Faustinem Yucrem před několika dny vyzval k "tvrdému boji proti fašistům a rasistům".

Morales byl od roku 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a jeho příznivci jsou zejména domorodí obyvatelé. V telefonátu podle Murilla vyzval Morales k blokádám, aby se "nedostaly potraviny do měst". "Tak je porazíme, bratře," říká mimo jiné na nahrávce hlas, který Murillo označil za Moralesův.

Morales v Mexiku prohlásil, že není proti uspořádání nových voleb, nesmí je ale vyhlásit nová vláda dekretem, to je podle něj proti ústavě. Zároveň ovšem vyzval k vytvoření mezinárodní komise za účasti "OSN i papeže", která by prověřila volby z 20. října. V nich podle bolivijského volebního soudu vyhrál už v prvním kole. Opozice i OAS výsledky označily za zmanipulované. Morales též řekl, že by se rád co nejdříve vrátil do vlasti a pomohl uklidnit nepokoje. Musí mu být ale zajištěna bezpečnost.

Při nepokojích v Bolívii, které trvají měsíc, zemřely tři desítky lidí a přes 700 dalších utrpělo zranění. Protesty zažehly výsledky voleb a zprvu se při nich střetávali Moralesovi odpůrci a příznivci. Po prezidentově demisi a útěku do Mexika z minulého týdne protestují jeho příznivci proti prozatímní vládě prezidentky Jeanine Áňezové. Ta se ujala úřadu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu, když na své funkce vedle prezidenta rezignovali i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu.

Áňezovou v úřadu potvrdil ústavní soud, ale Moralesovi příznivci ji odmítají a označují její nástup do úřadu za převrat. Minulý týden zahájili blokády některých měst i velké rafinerie Senkata ve městě El Alto, jež sousedí s La Pazem. Kvůli tomu začaly docházet v La Pazu pohonné hmoty i potraviny, jež se tam vláda snaží dopravovat letecky.

Při úterních střetech příznivců Moralese s policisty a vojáky, kteří se snaží ukončit blokádu rafinerie, zahynulo osm demonstrantů, uvedl dnes místní deník La Razón. Po tomto zákroku mohly cisterny s palivem poprvé po více než týdnu rafinerii opustit. Bolivijský ombudsman ale obvinil bezpečnostní složky z nepřiměřeného použití síly.

Vláda Áňezové dnes podala do parlamentu, v němž má ale většinu Moralesova strana Hnutí za socialismus (MAS), návrh zákona o vypsání prezidentských a parlamentních voleb. Áňezová uvedla, že pokud zákon v parlamentu neprojde, vyhlásí volby dekretem. Podle ústavy by je totiž měla prozatímní vláda oznámit do 90 dnů ode dne, kdy se ujala úřadu.

Zákon o volbách podaný do parlamentu vládou ruší výsledky voleb z 20. října, stanoví výměnu členů nejvyššího volebního soudu v 15denní lhůtě a pověřuje tento soud vyhlášením voleb. Datum se v něm neuvádí. Podle deníku El Deber už dnes dopoledne dostal Senát návrh zákona o volbách předložený senátorem Efraínem Chambim ze strany MAS.