Tisíce Kubánců vyšly v neděli do ulic v řadě měst tohoto karibského ostrova protestovat proti autoritářské vládě, kterou kromě potlačování lidských práv viní i z ekonomické krize prohloubené pandemií covidu-19. Při protestech, které zahraniční agentury označily za největší protivládní demonstrace na Kubě za tři dekády, policie zatkla podle deníku El País přes sto lidí a několik lidí, včetně španělského reportéra agentury AP utrpělo zranění.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v neděli vyzval příznivce vlády, aby vyšli do ulic, a z vyvolání nepokojů obvinil Spojené státy.
"Pokyn k boji je dán: revolucionáři do ulic," prohlásil v neděli po vypuknutí demonstrací prezident Díaz-Canel, který je i šéfem jediné povolené strany v zemi - komunistické. Protivládní protesty přičetl Spojeným státům, jejich od 60. let minulého století trvajícímu obchodnímu embargu a zpřísnění ekonomických sankcí za předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle serveru BBC Mundo je důvodem protestů výrazné zhoršení epidemické situace, která je poslední kapkou nespokojenosti Kubánců sužovaných léta nedostatkem základního zboží a léků. Pandemie také omezila cesty turistů do této země závislé na cestovním ruchu.
Počty nákaz koronavirem na Kubě od června výrazně stoupají. V neděli oznámila vláda na 6750 potvrzených případů za den, což je více než čtyřnásobek oproti začátku června. Mnohé nemocnice mají přitom nedostatek zdravotnického materiálu. V předchozích dnech zemřelo podle BBC Mundo několik lidí s covidem i z jiných příčin doma, protože se jim nedostalo lékařské péče.
Nedělní protesty vypukly ráno ve městě San Antonio de los Baňos nedaleko Havany a záhy se díky sociálním sítím rozšířily do dalších měst v zemi. Lidé křičeli "Pryč s diktaturou" či "Vlast a život" s odkazem na populární videoklip mladých hudebníků, kteří jím parafrázovali heslo kubánských revolucionářů "Vlast nebo smrt".
"Viděli jsme protesty na sítích, a tak jsme vyšli také do ulic. Už toho máme dost, není jídlo, nejsou léky, není svoboda," řekl BBC mladík Alejandro, který šel demonstrovat proti vládě ve městě Pinar del Río za západě Kuby. "Chceme změnu, nechceme už diktaturu," uvedl demonstrant z města San Antonio.
Podle agentur AP a EFE vláda v neděli začala vypínat internet či elektřinu v některých obcích, aby zabránila dalšímu šíření protestů. Ty pokračovaly ale i večer přes masivní nasazení policie a armády a přesto, že v noci je na Kubě zákaz vycházení zavedený kvůli šíření koronaviru.
"Protestují proti krizi, proti nedostatku jídla i léků a tomu, že všechno musíte kupovat v obchodech, kde se platí zahraniční měnou. Ten seznam je dlouhý," citovala agentura Reuters Claudii Perezovou.
Protivládní protesty na Kubě v neděli podpořili i lidé v zahraničí, demonstrace se konala například v Miami, kde žije početná komunita kubánských emigrantů. Starosta Miami Francis Suárez, jehož otec se narodil na Kubě, v neděli na tiskové konferenci řekl, že kubánský režim nyní "ukáže svou pravou tvář", pokud "tvrdě potlačí pokojné manifestace žádající svobodu".
Obavy z výzvy kubánského prezidenta k revolučnímu boji vyjádřila Julie Chungová z amerického ministerstva zahraničí, šéf Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro či český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. "Podporujeme Kubánce a jejich právo se shromažďovat a vyjádřit svůj názor. Odsuzujeme jakékoliv výzvy k násilí vůči pokojným protestům," napsal Kulhánek dnes ráno na twitteru.
Související
Nová bilance hurikánu Melissa. Počet obětí se značně zvýšil
Hurikán Melissa udeřil. Může ovlivnit i počasí v Evropě, meteorologové ho sledují
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák