Nejvyšší soud USA dnes rozhodl, že americké státy mohou potrestat členy prezidentského sboru volitelů, kteří poruší svůj závazek hlasovat pro kandidáta, jenž obdržel většinu hlasů v daném státu. Napsal to server televize CNN, podle níž tak sbor volitelů, který formálně volí amerického prezidenta, přichází před značně vypjatými volbami opět do popředí zájmu.
Prezidentské volby v USA jsou nepřímé, což znamená, že američtí voliči nevolí rovnou prezidenta, ale takzvané volitele, kteří nakonec mezi sebou rozhodnou o budoucí hlavě státu. V USA panuje zvyklost, že všichni volitelé vyslaní jednotlivým státem hlasují pro kandidáta, který u nich získal největší počet hlasů.
V roce 2016 však deset volitelů vůli voličů nevyslyšelo. Například tři volitelé vyslaní státem Washington na severozápadě USA dali hlas někdejšímu ministru zahraničí Colinu Powellovi namísto demokratické kandidátky Hillary Clintonové a jeden hlasoval pro význačného domorodého aktivistu, který protestuje proti výstavbě čtvrté fáze ropovodu Keystone. Místní nejvyšší soud jim za to udělil pokutu ve výši 1000 dolarů (23.615 korun).
Právníci se však dlouhodobě přeli, zda americká ústava skutečně dovoluje státům trestat volitele, kteří se rozhodnou hlasovat jinak, než jak se vyslovili voliči jejich státu. Profesor práva z Harvardovy univerzity Lawrence Lessig proto podal stížnost k nejvyššímu americkému soudu, aby tuto otázku konečně vyřešil.
Lessig se domnívá, že možnost potrestat volitele by mohla mít nežádoucí následky. Státy by si pak totiž mohly teoreticky schválit ještě přísnější zákony, jež by místním volitelům například zakazovaly hlasovat pro jakéhokoliv kandidáta, který nezveřejnil svoje daňová přiznání.
Soud však jednomyslně rozhodl, že státy mohou "neposlušné" volitele dohnat k odpovědnosti. Podle právního experta CNN Stevea Vladecka přitom není tento verdikt překvapivý, protože opačným rozhodnutím by soud volitelům přiznal možnost hlasovat, pro koho chtějí, což by mohlo vyvolat ústavní krizi.
Ta však podle Lessiga hrozila i do nynějška, protože tato otázka nebyla jasně vyřešena. Lessig proto rozhodnutí soudu přivítal, ačkoliv s ním nesouhlasí. "Samozřejmě se nedomníváme, že soud vyložil ústavu správně. Jsme ale rádi, že jsme dosáhli našeho prvořadého cíle - tato nejistota byla odstraněna. To je pokrok," napsal harvardský profesor ve vyjádření.
Případy "přeběhlíků" ve sboru volitelů jsou historicky velmi vzácné. Podle ministra spravedlnosti státu Washington Roberta Fergusona dosud hlasoval volitel proti vůli většiny ve svém státu 165krát, což představuje méně než jedno procento všech dosud odevzdaných hlasů volitelů. Na 71 volitelů tak učinilo v letech 1872 a 1912, kdy zemřeli kandidáti, kterým svůj hlas původně přislíbili. Za poslední století přitom žádný volitel vyslaný za kandidáta, který volby nakonec vyhrál, nedal svůj hlas poraženému.
Do sboru volitelů vysílá každý stát tolik osob, kolik má zástupců v Kongresu USA. K tomu v něm zasedají rovněž tři volitelé za federální správní okrsek District of Columbia, v němž leží metropole Washington. Celkový počet hlasů ve sboru je tedy 538, pro zvolení prezidentem je potřeba si jich zajistit nejméně 270.
Související
Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla
Biden zvažuje změnu, která by se dotkla budoucích amerických prezidentů
nejvyšší soud USA , Volby USA , soudy , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 1 hodinou
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
včera
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
včera
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
včera
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
včera
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
Zdroj: Libor Novák