Odpor Ukrajiny překvapil USA stejně jako Rusko

Ruské síly na Ukrajině operují bez ohledu na civilisty a ze strany ukrajinských vojáků se setkávají se silnějším odporem, než čekaly, uvedla dnes ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Schopnost odolávat ruským vojskům podcenily i tajné služby, uvedli jejich představitelé. Hainesová zároveň odmítla tvrzení Moskvy, že Ukrajina usiluje o výrobu biologických či jaderných zbraní.

"Ruská armáda začala rozvolňovat pravidla střetu, aby dosáhla svých vojenských cílů," řekla šéfka tajných služeb na každoročním slyšení o světových hrozbách před výborem pro zpravodajské služby amerického Senátu. Příslušníci amerických rozvědek podle Hainesové monitorují činnost ruských vojáků a poznatky ukládají, aby mohli případně vládu v Moskvě pohnat k zodpovědnosti za útoky na civilisty.

Moskva dlouhodobě odmítá, že by se její vojáci zaměřili na civilní cíle.

Vedoucí představitelé amerických tajných služeb se před senátory shodli, že před ruským útokem podobně jako Rusko podcenili obranné schopnosti Ukrajiny. Agentura AP připomíná, že rozvědky byly jinak americkými činiteli chváleny za to, že správně odhadly úmysl ruského prezidenta Vladimira Putina na sousední zemi zaútočit.

"Na základě nejrůznějších faktorů jsem se domníval, že Ukrajinci nebyli připraveni tak, jako by mohli být. Proto jsem zpochybňoval jejich odhodlání k boji. Z mé strany šlo o špatné hodnocení," uvedl šéf americké vojenské rozvědky DIA Scott Berrier. Podle Hainesové ukrajinský odpor Rusku znemožnil dosáhnout rychlého vítězství, a oproti předpokladům Moskvy tím dal šanci Spojeným státům i NATO poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc.

"Nemyslíme si, že se Ukrajina snaží o biologické nebo jaderné zbraně, jak uvádí některá - v podstatě - propaganda, kterou Rusko zveřejňuje," uvedla Hainesová. Podle listu The Los Angeles Times šéfka tajných služeb upřesnila, že Ukrajina má okolo desítky laboratoří pro biologický výzkum, který se soustředí zejména na zdravotnická opatření. Spojené státy v těchto laboratořích Ukrajině pomáhají se zabezpečením, stejně jako v jiných státech, dodala Hainesová.

Výbor s vrcholnými představiteli tajných služeb probíral i téma stíhaček pro Ukrajinu. Varšava v úterý oznámila, že je ochotna svá bojová letadla přesunout na americkou základnu v Německu, načež by byla prostřednictvím NATO předána ukrajinské armádě. USA nicméně návrh zjevně zaskočil a Pentagon jej odmítl s tím, že vzbuzuje značné obavy celé aliance.

Hainesová v reakci na dotazy senátorů uvedla, že finální rozhodnutí odmítnout polskou nabídku se opíralo o nedávné hodnocení vypracované rozvědkami. Nekomentovala však středeční oznámení Pentagonu, podle kterého právě americké tajné služby dospěly k závěru, že případné předání stíhacích letounů MiG-29 Ukrajině by mohlo vyvolat "významnou" ruskou reakci.

Ruský postup na Ukrajině podle Británie zpomaluje obléhání měst

Rusko využívá čím dál větší počet svých vojáků k obléhání klíčových ukrajinských měst, což postupování ruských jednotek v zemi zpomaluje. Na twitteru to dnes s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedlo britské ministerstvo obrany.

"Ruské síly kvůli silnému ukrajinskému odporu nasazují rostoucí počet svých jednotek k obklíčení klíčových měst," uvedlo ministerstvo s tím, že to sníží počet ruských jednotek, které budou schopny dál postupovat Ukrajinou a ještě více to ruskou armádu zpomalí.

Ministerstvo obrany zároveň informovalo, že v průběhu týdne byly ve městech dobytých Ruskem hlášeny protesty proti ruské okupaci a že ruské síly ve středu údajně zadržely v Chersonské oblasti 400 demonstrantů.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku

Ukrajinská armáda čelí v Donbasu narůstajícímu tlaku, přičemž ruské jednotky se postupně přibližují k jednomu z posledních klíčových obranných uzlů v oblasti. Situace v okolí Kramatorsku se v posledních týdnech výrazně zhoršila a pocity bojového optimismu mezi ukrajinskými obránci postupně mizí. 
Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 1 hodinou

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 1 hodinou

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 4 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 4 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 6 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 8 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy