Volební lístky v USA se budou třídit ručně, zaměstnanci kroutí hlavou

Ve čtvrtek uvedl prezident Donald Trump v rámci rozhovoru pro Fox Business, že nehodlá podpořit návrh Demokratů o dodatečné finanční podpoře Poštovní službě Spojených států (USPS). Demokraté v něm žádají o zhruba 3,5 miliardy dolarů na zajištění plošné korespondenční volby a dalších 25 miliard výhradně pro USPS.

Během rozhovoru prezident řekl, že návrh rozhodně neschválí. Zároveň dodal, že bez těchto dvou finančních stimulů Demokraté „nemohou zajistit plošnou korespondenční volbu, protože na to pošta nebude dostatečně vybavena.“ Demokraté již dříve vyslovili obavy ohledně jistých pokusů prezidenta a Republikánů zkomplikovat Američanům možnost volit na dálku ve snaze tak snížit celkovou volební účast.

Ty se týkaly jmenování Louise DeJoye, jednoho z předních sponzorů Republikánské strany, do čela USPS. DeJoy se údajně v rámci optimalizace nákladů rozhodl zrušit přesčasy, což dle zaměstnanců výrazně zpomalí poštovní dodávky. Pošta přitom v případě korespondenční volby hraje důležitou roli ve spolupráci s lokálními úřady zaštiťujícími průběh voleb.

Společně s nimi připravuje volební obálky a zajišťuje jejich přednostní doručení, aby je tak mohli voliči včas vyplnit a zaslat zpět svým volebním komisím, které je následně sčítají. Zrušením přesčasů se tak nejen zpomalují běžné zásilky, pro řadu států a speciálně pro ty, které již tradičně volí pouze korespondenčně, to tak představuje zásadní problém.

V pátek navíc informoval portál Vice News‘ Motherboard, že na řadě poboček se postupně začínají odstraňovat některé stroje na třídění pošty. Dle vyjádření USPS se jedná o „rutinní záležitost“ v reakci na „menší objem zasílané pošty.“ Zaměstnanci proto nabádají voliče, kteří hodlají zaslat hlasy poštou, aby tak učinili co nejdříve než dojde k jejich návalu.

Bez třídících strojů se zásilky budou muset protřídit ručně, což i podle zaměstnanců výrazně zpomalí jejich doručení. Zaměstnanci navíc poukazují na to, že i při jejich plném vytížení jsou nuceni pracovat přesčas. S odstraněním některých z nich a zrušením přesčasů je pro ně tak v podstatě fyzicky nemožné zajistit včasný odbyt zásilek, natož volebních lístků.

Přitom ani sami odbory sdružující poštovní zaměstnance nemají ponětí, proč dochází k plošnému odstranění strojů. Předseda odborů Karol nebyl schopen podat jasné vysvětlení, namísto toho pro Vice uvedl, že si „není jist, zda vůbec nějaká rozumná odpověď existuje.“ K výměně strojů prý dochází běžně, ovšem ne v takovém měřítku a už vůbec ne za předpokladu, že by mohlo dojít ke snížení kvality služeb. 

Státní úředníci se tak rozhodli instalovat vlastní schránky speciálně pro volební lístky, kam je voliči mohou vložit a nemusí se přitom spoléhat na poštovní služby. Odevzdané hlasy tak vyzvednou osobně přímo příslušníci jednotlivých volebních komisí. Přestože podobné schránky se pomalu zavádějí v čím dál tím více volebních okrscích, vyvstává kolem nich i řada pochybností. 

Stát Connecticut se již během prezidentských primárek řadil k těm, kde voliči využili převážně právě těchto schránek, neboť se obávali, že lístky poštou nedorazí včas. Některé městské úřady ale zpochybnily jejich bezpečnost. Úředníkům se především nelíbí fakt, že jsou veřejně dostupné komukoli 24 hodiny denně, byť jsou sledovány kamerovým systémem.

Jiní však argumentují tím, že státy jako Oregon nebo Washington je využívají běžně již léta a nikdy u nich žádný problém nezaznamenaly. Lokální vlády je vítají jako skvělý doprovodný prvek k poštovním službám, u kterých se předpokládá, že především v rámci letošních voleb budou kvůli pandemii koronaviru přetížené. Zatím jen během primárek byly desítky tisíc lístků napříč Spojenými státy odmítnuty, jelikož je pošta nebyla schopna doručit včas. 

Možnost korespondenční nebo absenční volby již také umožnila drtivá většina amerických států. V některých státech musejí voliči o zaslání lístků zažádat a jako důvod uvést obavy z pandemické situace, v jiných státech budou lístky zaslány všem voličům automaticky. 8 států však oznámilo, že obavy z nákazy koronavirem jako pádný důvod k vyžádání absenčních lístků neuznávají a budou vyžadovat, aby se tito voliči k volbám dostavili osobně.

Řadí se k nim New York, Mississippi, Jižní Karolína, Kentucky, Indiana, Tennessee, Texas a Louisiana. V těchto státech musejí voliči uvést jiný pádný důvod k tomu, aby mohli volit na dálku, jako na příklad fyzické indispozice. Posledním státem, který se o tomto rozhodnutí usnesl, byla Indiana.

Volební komise zde zamítla rozšíření státní legislativy stanovující důvody pro vyžádání absenčních lístků o pandemickou situaci. Pro hlasovali demokratičtí členové komise, proti se vyslovili Republikáni. Místním přitom bylo umožněno volit distančně již během primárek, dle republikánských členů komise v tu dobu byla pádným důvodem státní karanténa, při aktuální situaci to nepokládají za „nezbytné“. Všech 8 států se navíc vyslovilo, že jejich rozhodnutí je konečné.