Trump před koncem mandátu zrychluje tempo federálních poprav

Dosluhující americký prezident Donald Trump v posledních týdnech svého mandátu zrychluje tempo poprav federálních vězňů. Do 20. ledna, kdy místo v Bílém domě zaujme demokrat Joe Biden, plánuje Trumpova vláda vykonat ještě pět trestů smrti.

Pokud by se uskutečnily podle plánu, stal by se Trump prezidentem dohlížejícím na největší počet vykonaných poprav federálních vězňů za posledních 130 let, napsal dnes server televize ABC News.

Federální vláda letos v červenci oznámila, že po 17leté pauze hodlá znovu začít s vykonáváním poprav federálních vězňů odsouzených k trestu smrti. Úřady jich od té doby vykonaly osm. Pokud by naplnily nově zveřejněný plán, zvýšil by se tento údaj na celkových 13. Trump by se tak stal prezidentem, za jehož vlády byla vykonána asi čtvrtina všech poprav federálních vězňů v historii USA.

Rozhodnutí jeho administrativy přitom odporuje zvykům, podle nichž odcházející prezident nepřijímá před předáním moci rozhodnutí, s nimiž otevřeně nesouhlasí jeho nástupce, řekl Robert Durham z nestranické organizace Informační centrum pro tresty smrti (DPIC). Biden se v poslední době staví proti trestu smrti a prohlásil, že jej na federální úrovni hodlá zrušit.

"Jen těžko lze porozumět tomu, jak by kdokoliv v této fázi prezidentství mohl být přesvědčený, že by měl zabít tolik lidí. Zvláště když americká veřejnost zvolila někoho jiného, aby vás nahradil, a ta osoba tvrdí, že je odpůrcem trestu smrti," pokračoval Durham. "Je to naprostá historická odchylka," dodal.

V mezidobí mezi volbami a inaugurací nového prezidenta nařídil popravu federálních vězňů naposledy prezident Grover Cleveland ke konci 19. století. Jeho administrativa byla rovněž poslední, jež popravila dvouciferný počet vězňů, a to 14 v roce 1896.

Pro Bidena je toto téma podle ABC nepříjemné, protože byl jedním ze spoluautorů kontroverzní reformy trestního práva z roku 1994, která nově určila dalších 60 federálních zločinů, za něž soudy mohou udělovat trest smrti. Ačkoliv byl Biden před lety zastáncem poprav, svůj postoj časem změnil. Nyní se očekává, že popravy naplánované Trumpem zastaví tak rychle, jak bude moci. Jeho dlouhodobý plán je však nejasný. Mohl by se snažit přesvědčit Kongres k prosazení reformy, jež by trest smrti na federální úrovni zrušila. Mohl by ale také například využít své právo milosti a změnit všem odsouzeným k popravě jejich tresty na doživotí.

Federální vláda letos vykonala všechny popravy smrtící injekcí ve věznici ve městě Terre Haute Indianě. Látky užívané k uplatnění trestu smrti však přestávají být k dispozici, a tak ministerstvo spravedlnosti nedávno umožnilo popravy provádět rovněž zastřelením nebo jedovatým plynem. Podle ABC však není jasné, zda úřady v následujících týdnech některou z těchto metod použijí.

Ministr spravedlnosti William Barr oznámil znovuzahájení federálních poprav letos v červenci, ačkoliv velká podpora trestu smrti nepanuje ani u demokratů, ani u republikánů. Podle kritiků chtěl prezident krokem stvrdit svůj postoj prezidenta "zákona a pořádku", který deklaroval v reakci na rozsáhlé protesty proti rasismu a policejní brutalitě z letošního jara a léta, které na mnoha místech přerostly v rabování a nepokoje. Trump je podle ABC dlouhodobým podporovatelem trestu smrti.

Související

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Trest smrti popravy

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 32 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen

Tragický rodinný konflikt vyšetřuje plzeňská kriminálka od pondělního večera. V bytě v Plzni napadl muž svého bratra, který útok nepřežil, a také otce, jehož záchranáři převezli s vážným zraněním do nemocnice. Podezřelý je momentálně v nemocnici. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy