Trumpovi a byznysmenům uniká, co hrozí ekonomice během pandemie, tvrdí profesor

NÁZOR - "Jako ekonom jsem normálně nadšen, když prezidenti či další přední politici zdůrazňují ekonomický aspekt otázek veřejné politiky," začíná Lawrence Summer svůj komentář pro server Washington Post. Profesor z Harvardské univerzity dodává, že plně podporuje politiku ekonomického růstu, analýzu přínosů a nákladů, obchodní dohody, flexibilnější trh a obezřetnou deregulaci, ale děsí ho ekonomické argumenty stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, kterými odmítá doporučení zdravotnických expertů v boji s pandemií koronaviru.

Základní nepochopení

I pokud odhlédneme od morálních úvah, které bychom měli brát v potaz, z čistě ekonomického hlediska se Trump zcela mýlí, kritizuje Summers. Prezidentovy tweety, že léčba nemůže být ničivější než problém a že nelze zničit zemi jejím uzavřením, podle něj avizují možný zvrat v opatřeních izolace lidí a ukazují, že šéf Bílého domu nechápe základní ekonomickou výzvu, kterou pandemie přináší, a uniká mu nejracionálnější a ekonomicky nejcitlivější řešení.  

"Cestou, kterou (Trump) prosazuje, by byl ekonomický růst a blahobyt nakonec poškozen, nikoliv podpořen," píše profesor. Za základní neporozumění považuje představu, že ztráta růstu a pracovních míst je primárně důsledkem izolace lidí, ne pandemie samotné.

Momentálně počet nakažených v USA přesáhl 50 tisíc a každým dnem se zdvojnásobuje, upozorňuje ekonom. Připouští, že někteří lidé by bez zákazů nadále cestovali, nakupovali a stravovali se jako normálně, ale pokládá otázku, zda by skutečně pokračoval běžný život za situace, kdy se virem nakazí miliony Američanů a dojde k zahlcení nemocnic, což očekává během pár týdnů, pokud bude izolace zrušena.

Summer vzpomíná, jak se nedávno léčil s natrženým stehenním svalem a v jistý moment žádal lékaře, aby mu sundali fixaci, protože nemohl hýbat kolenem. Ti mu však vysvětlili, že pokud tak učiní předčasně, může být zmařen veškerý pokrok, který zaznamenal a celá léčba by mohla začít znovu a s horším východiskem. "Naštěstí jsem je pochopil, zkrotil svou netrpělivost a dnes jsem v pořádku," píše profesor. Tvrdí, že to samé platí o opatřeních k sociální izolaci.

Předčasné odvolání či rozvolnění těchto opatření může být podle ekonoma katastrofální z ekonomického i lékařského hlediska a vyústit v novou vlnu pandemie, která zabije více lidí. Jestliže by reakcí na takovou situaci byl návrat omezení, avšak za mnohem nevýhodnějších podmínek při větším rozsahu nákazy, pak by se ekonomické škody velmi znásobily a ty, které neseme nyní, by se zdály jako zanedbatelné, varuje Summers.

Falešné naděje nepomohou

Jen velmi dočasná sociální izolace ve skutečnosti představuje nejhorší politickou alternativu, jelikož velká část expertů tvrdí, že připustit plné a rychlé šíření koronaviru jako cosi nevyhnutelného by bylo fatální chybou, míní profesor. Připouští však, že pokud toto má být další strategií, není důvod ji odkládat a nést náklady spojené s dočasnou izolací.

Přesto se Summers obává, že brzké uvolnění omezení umožní rapidní šíření nemoci a přinese spektrum vedlejších rizik a nákladů. Pokládá následující otázky: Bude za situace, kdy je údajně bezpečné držet se starých zvyklostí, veřejnost věřit radám úřadů, které je předtím mátly? Jaké budou náklady další nejistoty na finančních trzích, až se ukáže, že americká vláda dávala lživé bezpečnostní záruky? A budou ostatní země ochotné nakupovat americké zboží, když se Spojené státy postavily radám expertů a vrátily se k exportu?   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Prezident srovnal výzvu pandemie s výzvou války," připomíná profesor. Podotýká, že Američané ale nevedou války za svobodu s tím, že budou bojovat jen pár týdnů a pak boj vzdají.

Vyzdvihování dočasných ekonomických přínosů nad dlouhodobé zdraví obyvatel je podle Summerse nebezpečnou strategií a za situace, kdy počty nakažených stále rostou, je třeba od byznysmenů slyšet něco jiného než požadavek návratu k obchodu. Přesto Trumpa a přední byznysmeni, kteří jej nabádají k opuštění orientace na veřejné zdraví ve prospěch pandemické politiky, mají pravdu v tom, že chtějí současné těžké období překonat co nejrychleji, uznává ekonom. Dodává, že ale není správné upínat se k falešným nadějím, nýbrž k realistickým strategiím, které umožní cílené snižování šíření nemoci.  

"To znamená více testování, více trasování a lepší zařízení pro ty, kteří musejí být odděleni od ostatních nebo léčeni," konstatuje profesor. Věří, že přijde doba, kdy bude možné postupně uvolnit stávající opatření a zahájit pomoc ekonomice, což se stane v momentě, kdy se nárůst nových případů nebude zrychlovat, až budou platit adekvátní opatření rychle zachytávající a zadržující nová ohniska nákazy a až si budeme jistí, že unáhlenými kroky neohrozíme těžce vykoupený pokrok.   

Související

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.
Donald Trump

Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům

Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Ekonomika Donald Trump Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

před 9 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

před 11 hodinami

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 12 hodinami

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

před 13 hodinami

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

před 15 hodinami

Aktualizováno včera

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy