Peruánský parlament dnes odvolal z funkce prezidenta Martína Vizcarru, který čelí obvinění z korupce. Informovala o tom agentura Reuters. Hlavu státu se někteří poslanci Kongresu pokusili sesadit již v září, tehdy byla ale jejich snaha neúspěšná. Vizcarra dnes uvedl, že se rozhodnutí nepokusí zvrátit u soudu a funkci opustí.
Ke schválení příslušné rezoluce o sesazení prezidenta byly nutné hlasy dvou třetin poslanců jednokomorového peruánského parlamentu, který má 130 členů. Pro návrh jich nakonec hlasovalo 105. Proti bylo jen 19 zákonodárců, čtyři se hlasování zdrželi.
Sedmapadesátiletý Vizcarra čelí obvinění, že přijal úplatek v přepočtu zhruba 14,5 milionu korun v době, kdy byl guvernérem provincie Moquegua na jihu Peru. Peníze údajně dostal od společností, které vyhrály veřejné zakázky. Prezident tato obvinění popřel. Řada poslanců mu ale v projevech před hlasováním vyčítala i situaci v zemi, kterou těžce postihla epidemie covidu-19. "Kvůli jeho nedbalosti a neschopnosti jsme ztratili tisíce životů našich spoluobčanů," řekl například poslanec Robinson Gupioc.
V projevu po hlasování o sesazení Vizcarra uvedl, že rozhodnutí poslanců přijme a nehodlá se proti němu odvolat k soudu. "Odejdu z prezidentského paláce tak, jako jsem do něj před dvěma lety a osmi měsíci vešel: s hlavou vztyčenou," uvedl. Dodal, že palác opustí okamžitě.
Podle agentury Reuters nyní pravomoci prezidenta převezme předseda Kongresu Manuel Merino de Lama. Vykonávat je bude do konce července příštího roku, kdy měl Vizcarrův mandát skončit. Prezidentské volby se v Peru uskuteční spolu s těmi parlamentními 11. dubna.
Vizcarra se v nadcházejících volbách o další mandát již ucházet nemohl. Do čela Peru se dostal v roce 2018 poté, co kvůli obvinění z korupce odstoupil tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski.
Agentura AFP upozornila, že Vizcarra je kvůli boji proti korupci u obyvatel Peru mimořádně populární, zatímco Kongres se příliš velké oblibě netěší. Před budovou parlamentu v Limě se po hlasování o sesazení prezidenta sešlo několik tisíc demonstrantů, kteří zákonodárce označovali za pučisty. Další protesty se konaly i ve městech Arequipa a Trujillo.
Politické turbulence Peru, které má 32 milionů obyvatel, postihly v době šíření koronaviru. V zemi se od začátku pandemie nakazilo více než 922.000 lidí, z nichž 34.800 s covidem-19 zemřelo.
Související
Nový peruánský prezident Merino po masových protestech rezignoval
Peru se zmítá v krizi. Po sesazení prezidenta vypukly protesty, dva mrtví
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák