Z plavkyně Thompsonové je anestezioložka, koronavirus ji znepokojuje

"Na operačním sále se věci dějí rychle. Miluji akutní péči, kterou pomáháme pacientům při operacích. Jako sprinterka opravdu oceňuji rychlé fyziologické změny, které jsou vidět. Dáte léky a vidíte okamžité výsledky," řekla v telefonickém rozhovoru agentuře AP.

Jedinou individuální medaili na olympijských hrách získala v roce 2000 v Sydney, kdy skončila třetí na 100 metrů volným způsobem. Po skončení kariéry měla sedm let soukromou praxi v Maine, ale předloni se s manželem a dvěma syny přestěhovala do Charlestonu.

Koronavirus, který je ve Spojených státech nejrozšířenější na světě, výrazně ovlivnil její práci. "Když to k nám přicházelo, měla jsem velký strach, jestli budu chráněná. Jakmile jsme měli dostatek ochranných prostředků, cítila jsem, že jsem připravená," svěřila se sedmačtyřicetiletá Thompsonová.

V Jižní Karolíně, kde žije a pracuje, je situace lepší než v jiných amerických státech. Zatím tam bylo potvrzeno zhruba 6500 případů a necelé tři stovky úmrtí. V její nemocnici řešili jediný těžký případ onemocnění covid-19 a měli několik pacientů s mírnějšími příznaky.

Thompsonová ale varuje před možným zhoršením situace v důsledku uvolňování omezení. "Konec je v nedohlednu. Vím, že budeme mít více pacientů. Jsme na to připraveni. Je to obtížné balancování mezi tím, co mohou zvládnout lidé a co může zvládnout ekonomika," uvažovala lékařka.

Když o víkendu viděla záběry velkých skupin lidí, kteří v parcích a na plážích nedodržovali odstup a většinou neměli roušku, bylo jí úzko.

"Potřebujeme společenskou odpovědnost. Musíme nosit roušky. Musíme se držet dva metry od sebe. Nemůžeme mít večírky. Vím, že to musíme uvolňovat, ale musíme to dělat chytře, opírat se o data," řekla dvanáctinásobná olympijská medailistka. Věří, že v současném boji s koronavirem zužitkuje pro sebe i ostatní mentální sílu získanou při úspěšné sportovní kariéře.