Uprchlíci, vraťte se na moře. Drsný přístup Austrálie má dopady na celý svět

Odbornice připomíná, že na posledním Světovém humanitárním summitu v Istanbulu generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval mezinárodní společenství k nalezení dlouhodobého řešení uprchlického problému. "Avšak v Austrálii je politická debata často o způsobech, jak zabránit uprchlíkům, aby se dostali do země," dodává Higginsová s tím, že toto je posilováno parlamentními volbami, které proběhly tento víkend. Za situace, kdy je po celém světě na útěku rekordní množství lidí, včetně devíti milionů osob v Asii, restriktivní azylová politika Austrálie má podle expertky dopad na ochranu běženců nejen v regionu, ale po celém světě.     

 V jihovýchodní Asii jen malý počet zemí podepsal konvenci o uprchlících a Austrálie je jednou z nich, pokračuje Higginsová. Tvrdí, že země má proto povinnost nabídnout přístup k férovým a efektivním procedurám, které rozhodují o nároky na azyl.

Vraťte se na moře, uprchlíci    

V současnosti se realizuje politika, v rámci které Austrálie vrací lodě azylantů na moře, přičemž tento přístup podporují obě hlavní politické strany, středo-pravicová Liberálně-národní koalice a středoleví labouristé, vysvětluje odbornice. Poukazuje, že proti vystupují pouze australští zelení.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Otázka vrácení zpět (na moře) vyústila v porušování mezinárodních zákonů a způsobila napětí s Indonésií," kritizuje expertka. Dodává, že azylanti jsou většinou vyslechnuti a uvězněni, dokud nejsou nuceni vráceni do Vietnamu či na Srí Lanku. Zaměřování se na odrazení běženců podle Higginsové omezuje šíření lidských práv regionu a zároveň vzdaluje a brání dosažení ochranného rámce pro migranty, který je velmi potřebný.

Austrálie také odmítá veřejně komentovat porušování lidských práv páchané těmi zeměmi, které s ní spolupracují při vracení lodí uchazečů o azyl, poukazuje akademička. Vysvětluje, že tento přístup se táhne zpět do roku 2014, kdy byla přijata rezoluce OSN o mezinárodním vyšetření údajných zvěrstev, k nimž mělo dojít v posledních fázích občanské války na Srí Lance. Od té doby srílanský premiér Ranil Wickremesinghe a bývalý australský předseda vlády Tony Abbott vyjadřovali podporu srílanskému prezidentovi Rajapaksovi, čímž si zajistili jeho pomoc při zabraňování Srílančanům odplouvat do Austrálie, konstatuje Higginsová.

Lidská práva neporušujeme

Austrálie nyní usiluje o křeslo v Radě OSN pro lidská práva v letech 2018 až 2020, ačkoliv za svou uprchlickou politiku sklidila již podruhé kritiku od  zprávy Universal Periodic Review, uvádí expertka. Doplňuje, že zvláštní zpravodaj OSN pro mučení zjistil, že Austrálie porušuje práva žadatelů o azyl, včetně dětí, zakazující nelidské, kruté a ponižující zacházejí či mučení, avšak tato obvinění veřejně popřel někdejší premiér Tony Abbott.

"Papua Nová Guinea a malý tichomořský ostrov Nauru nadále drží okolo 2200 žadatelů o azyl a uprchlíků na základě australských exteritoriálních detenčních, procesních a přesidlovacích směrnic," deklaruje Higginsová. Podotýká, že tento přístup ovlivnil i imigrační debatu v Evropě, ale jeho budoucnost je nejistá.

Nejvyšší soud Papuy Nové Guineje totiž v dubnu 2016 rozhodl, že detenční centrum v této zemí není legální a bude uzavřeno, píše odbornice. Dodává, že Nauru zase nedokáže nabídnout trvalý pobyt těm zadržovaným, kteří prokážou svůj nárok a získají statut uprchlíka.

Dohoda s Kanadou?

Menšinoví zelení apelují, aby žadatelé o azyl a uprchlíci byli převezeni do Austrálie, zatímco liberálové a labouristé trvají na tom, že musejí být posláni do třetích zemí, vysvětluje expertka. Připomíná, že zvažované státy se k takové alternativě stavějí vyhýbavě, přičemž myšlenka sklízí kritiku po celém světě.

V roce 2014 například liberální koalice zaplatila 41 milionů dolarů (téměř miliardu korun) a neúspěšné přesídlovací dohody s Kambodžou, přičemž kambodžští opoziční poslanci nabádali australskou vládu k přehodnocení úmluvy, konstatuje odbornice. Podotýká, že australská vláda se rovněž pokusila zajistit přesídlení uprchlíků do Kyrgyzstánu a na Filipíny, zatímco liberálové i labouristé šířili zvěsti, že se pokusí dojednat odsun uprchlíků do Kanady.

Kanadské imigrační úřady nicméně prohlásily, že takový přístup se realizovat nebude a země nyní přijala 25 tisíc syrských uprchlíků, zatímco Austrálie pouze několik stovek, pokračuje Higginsová. Dodává, že myšlenku, že Ottawa by měla poskytnout jednoduché řešení australských politických problémů rychle odmítl i kanadský tisk.

Přijměte více uprchlíků, žádá OSN

V listopadu 2015 generální tajemník OSN Pan Ki-mun osobně apeloval na australskou vládu, aby přiznala své mezinárodní závazky ohledně uprchlíků, připomíná expertka. Deklaruje, že země je nyní jedním z 33 států, které se zavázaly každoročně přijmout určité množství uprchlíků v rámci celosvětových snah o jejich přesídlení, přičemž s angažováním se v regionální uprchlické problematice má dlouho zkušenost.

"S blížícím se vrcholným zasedáním Valného shromáždění OSN letos v září, které bude mít za cíl zajistit spravedlivé rozdělení odpovědnosti za uprchlíky, je právě toto dědictví, na čemž by Austrálie měla stavět," uzavírá svůj komentář Higginsová.