Canberra - Francouzská státní společnost DCNS Group vyrobí novou flotilu ponorek pro australskou armádu v hodnotě 50 miliard australských dolarů (941 miliard Kč). Obě země dnes podepsaly příslušnou dohodu. První plavidlo by se mělo začít stavět v roce 2022 a hotové má být kolem roku 2030.
Dohodu dnes podepsali australský premiér Malcolm Turnbull a francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian v australském průmyslovém městě Adelaide, kde také otevřeli australské ústředí firmy DCNS.
Plavidla, která budou nejadernou variantou francouzských jaderných ponorek třídy Barracuda, budou navržena ve Francii a stavěna v loděnici v Adelaide.
Austrálie nyní zvyšuje výdaje na obranu, aby chránila své strategické i obchodní zájmy v Asii a Tichomoří. Premiér Turnbull zveřejnil novou strategii v únoru, přičemž uvedl, že jeho země tak reaguje na měnící se povahu regionální bezpečnosti, především na vojenský vzestup Číny.
Austrálie vybrala francouzskou firmu DCNS ve výběrovém řízení letos v dubnu. Porazila německou společnost ThyssenKrupp a japonské konsorcium zahrnující firmy Mitsubishi Heavy Industries a Kawasaki Heavy Industries.
27. prosince 2025 15:18
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák