Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Péter Magyar, který se úřadu oficiálně ujme v květnu, usiluje o odblokování více než 30 miliard eur. Tyto prostředky Brusel zmrazil minulé vládě kvůli dlouhodobým obavám o dodržování principů právního státu v zemi. Nový lídr je pod značným časovým tlakem, neboť přibližně 10 miliard eur z fondu pro obnovu po pandemii covid-19 musí Maďarsko vyčerpat do konce letošního srpna, jinak o ně definitivně přijde.

Vítězství strany Tisza, která v parlamentu získala ústavní většinu, dává Magyarovi silný mandát k prosazení rozsáhlých reforem. Ty mají podle jeho slov obnovit nezávislost soudnictví, akademické svobody a pluralitu médií, čímž chce zvrátit roky demokratického úpadku země. Právě tyto kroky jsou klíčovou podmínkou pro to, aby Evropská komise peníze uvolnila.

Osobní jednání v Budapešti navazuje na úterní telefonát mezi Magyarem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta po rozhovoru uvedla, že je třeba vykonat rychlou práci na obnově právního státu a sladění maďarské politiky se společnými evropskými hodnotami. Podle šéfky komise jde o nezbytný krok k tomu, aby se Maďarsku otevřely příležitosti nabízené evropskými investicemi.

Sám Magyar potvrdil, že s předsedkyní komise nalezli shodu v prioritách. Podle něj budou obě strany úzce spolupracovat, aby stihly splnit podmínky v extrémně krátkém termínu. Zdůraznil také, že o způsobu investování těchto prostředků rozhodne již jeho nová vláda, která se hodlá řídit jasným mandátem, který jí maďarští voliči v uplynulých volbách svěřili.

Dosluhující maďarský premiér Viktor Orbán se v těchto otázkách už neangažuje a ani se nezúčastní neformálního zasedání Evropské rady, které se uskuteční příští týden na Kypru. Podle informací, které serveru Politico potvrdil unijní úředník, se nacionalistický lídr rozhodl summit vynechat po své drtivé porážce v nedělních parlamentních volbách. Tato prohra ukončila jeho šestnáctileté působení v čele maďarské vlády.

Orbán sice zůstává v roli dočasného premiéra, ale na mezinárodní scéně již začíná vyklízet pole. Na dvoudenním setkání lídrů, které je naplánováno na 23. a 24. dubna, se mělo původně diskutovat o zásadních tématech, jako je krize na Blízkém východě nebo příští sedmiletý rozpočet Evropské unie.

V souladu s pravidly Evropské rady bude Maďarsko na tomto jednání zastupovat jiný národní lídr. Očekává se, že tuto roli převezme Orbánův blízký spojenec, slovenský premiér Robert Fico. Tato volba není překvapivá vzhledem k jejich dlouhodobé politické blízkosti a podobným postojům k řadě unijních otázek.

Odchod Viktora Orbána z jednacího stolu v Bruselu vnímají mnozí představitelé EU s úlevou. Maďarský premiér byl dlouhodobě považován za rušivý element, který často využíval právo veta k blokování protiruských sankcí nebo finanční pomoci pro Ukrajinu. Napětí vyvrcholilo během březnového summitu, kdy předseda Rady António Costa označil Orbánovo chování za nepřijatelné a přirovnal jej k vydírání.

Zatímco se Orbán připravuje na odchod z úřadu, pozornost Bruselu se již upírá k jeho nástupci. Péter Magyar se nechal slyšet, že jeho prvním cílem bude reforma státem ovládaných médií, což signalizuje snahu o rychlý odklon od Orbánova modelu neliberální demokracie. Maďarská vláda se k neúčasti dosluhujícího premiéra na kyperském summitu zatím oficiálně nevyjádřila.