Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Válečný střet vyhnal v březnu cenu ropy na průměrných 100 dolarů za barel, což pro tyto společnosti znamenalo jen za jediný měsíc čistý zisk z válečné konjunktury ve výši 23 miliard dolarů. Pokud se ceny na této úrovni udrží i nadále, odhaduje se, že do konce roku 2026 si ropný průmysl připíše na své konto navíc ohromujících 234 miliard dolarů. Tato data vycházejí z analýzy předního poskytovatele informací Rystad Energy, kterou zpracovala organizace Global Witness.

Zatímco akcionáři těžařských firem oslavují, dopady na běžné občany jsou drtivé. Tyto nadměrné zisky jdou přímo z kapes obyčejných lidí, kteří platí vysoké částky za pohonné hmoty do svých vozidel a za energie pro své domovy. Situace zasahuje i podnikatelskou sféru, které rostoucí náklady na energie podkopávají konkurenceschopnost. Mnoho zemí, včetně Itálie, Austrálie či Jihoafrické republiky, se pokusilo spotřebitelům ulevit snížením daní z paliv, což ovšem vede k citelnému výpadku příjmů ve státních rozpočtech určených na veřejné služby.

V Evropě proto sílí tlak na zavedení speciální daně z válečných zisků. Ministři financí Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska již požádali Evropskou komisi, aby vyslala jasný signál, že ti, kteří profitují z válečných útrap, musí přispět ke zmírnění břemene neseného veřejností. Taková daň by podle nich umožnila financovat dočasné úlevy pro spotřebitele a pomohla by brzdit rostoucí inflaci, aniž by došlo k dalšímu zadlužování států. Od začátku války v Íránu se účet Evropské unie za fosilní paliva zvýšil o závratných 22 miliard eur.

Naprosto největším vítězem je saúdskoarabská společnost Aramco. Pokud cena ropy zůstane na 100 dolarech, odhaduje se její válečný nadzisk za rok 2026 na 25,5 miliardy dolarů. To je částka nad rámec jejích běžných, již tak obřích výnosů. Saúdská Arábie přitom dlouhodobě patří k hlavním odpůrcům mezinárodních opatření na ochranu klimatu. Konflikt tak paradoxně nejvíce prospívá těm aktérům, kteří se nejhlasitěji staví proti ekologické transformaci a přechodu k obnovitelným zdrojům.

Pozadu nezůstává ani Rusko. Tři největší společnosti – Gazprom, Rosněfť a Lukoil – by si měly díky íránskému konfliktu do konce roku připsat dohromady 23,9 miliardy dolarů navíc. Tyto finance putují přímo do válečné pokladny Vladimira Putina a pomáhají mu financovat jeho vlastní válku na Ukrajině. Ruské příjmy z exportu ropy jsou nyní o 50 % vyšší než v únoru, což Kremlu poskytuje značný manévrovací prostor navzdory západním sankcím.

Americký ExxonMobil by mohl v roce 2026 získat nezasloužený válečný zisk ve výši 11 miliard dolarů, zatímco evropský Shell si polepší o 6,8 miliardy. Kromě přímé hotovosti se oběma firmám dramaticky zvýšila tržní hodnota díky růstu cen akcií; hodnota ExxonMobilu stoupla o 87 miliard dolarů a Shellu o 25 miliard liber. Podobně je na tom i Chevron s očekávaným nadziskem 9,2 miliardy dolarů, přičemž jeho generální ředitel Mike Wirth využil situace a prodal své akcie v hodnotě 104 milionů dolarů.

Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol označil íránskou krizi za největší šok, jaký kdy globální energetický trh zažil. Tato situace opět odhalila nebezpečí závislosti na fosilních palivech, která podkopává národní bezpečnost a suverenitu států. Podle klimatického šéfa OSN Simona Stiella tato závislost činí národy zranitelnými vůči výkyvům na nestabilních dopravních trasách, zatímco obnovitelné zdroje jako sluneční světlo jsou imunní vůči choutkám diktátorů a konfliktům v úzkých průlivech.

Investice do technologií s nulovými emisemi se nyní ukazují jako jediná cesta k trvalé energetické bezpečnosti. Odborníci varují, že volání po zvýšení produkce fosilních paliv jako reakce na krizi by jen prohloubilo expozici států vůči budoucím cenovým šokům a klimatickým dopadům. Vlády by měly podle nich využít daně z mimořádných zisků k urychlení přechodu na zelenou energii, nikoliv k udržování závislosti na ropě a plynu.

Určitým štítem proti těmto válečným ziskům se stala kapacita obnovitelných zdrojů v některých zemích. Například ve Velké Británii větrná a solární energie jen během března ušetřila dovoz plynu v hodnotě jedné miliardy liber. Přesto experti upozorňují, že dokud zůstane doprava a průmysl svázán s ropou, zůstanou dovozci fosilních paliv vystaveni globálním otřesům. Britská vláda v reakci na to prohlásila, že hodlá postupovat rychleji směrem k domácí čisté energii, aby ochránila své občany před nespravedlivými praktikami, jako je umělé navyšování cen během krizí.