Vojenská junta v Barmě propustila nositelku Nobelovy ceny Su Ťij

Podle agentury Reuters policisté odstranili betonové barikády a ostnatý drát před disidentčiným vězením. Poté se její stoupenci rozběhli k vchodu do domu. Čekala u něj více než tisícovka lidí v naději, že zahlédne 65letou nositelku Nobelovy ceny za mír. Ozývaly se výkřiky "Ať žije Aun Schan Su Ťij" a "Propusťte Aun Schan Su Ťij."

Do domu vešel představitel junty, aby jí přečetl rozhodnutí o propuštění. Su Ťij se pak setkala s lékařem a svým právníkem. Teprve potom vyšla ven, aby pozdravila dav svých příznivců. "Je čas mlčet a je čas mluvit. Lidé musí pracovat v souladu a harmonii. Jedině tak můžeme dosáhnout našeho cíle," řekla podle agentury Reuters Su Ťij a naznačila tak, že se svého boje nevzdá.

Jeden z přítomných jí hodil květinu, jež si 65letá disidentka vetkla do vlasů. Su Ťij se usmívala a mávala svým příznivcům, kteří ji zdravili potleskem a nadšenými výkřiky. Požádala pak shromážděné, aby přišli v neděli do sídla její strany, kde promluví. Přes nadšené reakce davu ji totiž nebylo téměř slyšet.

Su Ťij by se také poprvé po sedmi letech měla sejít s vedením své strany. Do jejího domu již přijíždí první z nich, uvedl svědek pro agenturu Reuters.

Další stovky lidí dorazily do sídla její politické strany, mnoho z nich má na sobě trička s jejím portrétem a nápisem "Stojíme za Aun Schan Su Ťij."

Existují však obavy, že vůdci junty její propuštění podmíní přísnými zákazy, aby junta zajistila, že neohrozí předání moci nové vládě. Informace o jejím propuštění navíc zatím podle Reuters nepotvrdila ani Národní liga pro demokracii (NLD), jejíž je Su Ťij generální tajemnicí, ani junta.

Njan Win, političčin právník a dlouholetý mluvčí její strany Národní liga pro demokracii (NLD), neuznaného vítěze voleb z roku 1990 a dosavadního symbolu opozice, zdůraznil, že Su Ťij odmítne jakékoli podmínky propuštění. V minulosti se pokusila odjet z Rangúnu navzdory příkazům junty.

Navzdory faktu, že Su Ťij strávila 15 z posledních 21 let v domácím vězení, pro mnoho obyvatel Barmy nadále ztělesňuje naději na lepší budoucnost. "Považuji ji za svou matku a také sestru a babičku, protože je dcerou generála Aun Schana, který nás dovedl k nezávislosti," řekl 45letý Naing Naing Win. "Modlíme se za její propuštění. Jsme velmi rozechvění," řekla Cho Cho, 35letá žena v domácnosti z Rangúnu.

Su Ťij je stále považována za největší hrozbu pro vojenskou juntu a to i po 50 letech vojenské diktatury. Naposledy byla Su Ťij z domácí vězení propuštěna v roce 2002 a na svobodě ji přivítal obrovský dav jejích stoupenců. To juntě ukázalo, že i když se nemohla objevovat na veřejnosti, Barmánci na ni nezapomněli.

Junta loni v srpnu potrestala Su Ťij dalšími 18 měsíci vězení po bizarním incidentu, když do jejího domu přes jezero připlaval Američan. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975. Ten umožňuje držet ve vězení ty, kteří představují "riziko pro bezpečnost státu".

Kvůli prodloužení trestu se nemohla zúčastnit voleb 7. listopadu, které se konaly poprvé po 20 letech.

Její propuštění považují mnozí za snahu junty zmírnit mezinárodní odsouzení listopadových voleb. Západ je kritizoval jako neférové a nesvobodné poté, co se vyrojily zprávy o podvodech a zastrašování. NLD se navíc voleb odmítla zúčastnit právě z obav, že je junta zmanipuluje, a pak byla rozpuštěna. Další role Su Ťij je tak nejasná.

Neúplné výsledky voleb však přiřkly vítězství Straně svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) podporované armádou, která již získala většinu dostupných křesel v parlamentu.

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes.

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, kterou vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu. Podle informací organizace Člověk v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.