NÁZOR - Válečné bubny duní, varuje Alexander Gillespie, profesor mezinárodního práva na novozélandské University of Waikato. V komentáři pro server Al-Džazíra připomíná, že Severní Korea nedávno bez souhlasu Japonska odpálila druhou raketu přes jeho území a navíc tak učinila jen pár dnů poté, co otestovala jadernou bombu více než desetkrát silnější ve srovnání s tou, která v roce 1945 zničila Hirošimu.
Sankce jsou lepší než válka
KLDR Japonsku vyhrožuje, že jeho čtyři hlavní ostrovy mohou být potopeny severokorejskou jadernou bombou a že Japonsko nemusí nadále existovat, poukazuje Gillespie. Konstatuje, že v takto extrémní atmosféře musí mezinárodní společenství zůstat klidné, mluvit jednohlasně a vystupňovat sankce vůči Pchjongjangu, nikoliv se otáčet zády a uvěřit, že válka je nevyhnutelná.
Sankce mají bolestivě zasáhnout příslušnou zemi a pokusit se změnit její směřování, vysvětluje profesor. Podotýká, že mohou začít velmi jemně, zaměřit se na omezený seznam luxusního zboží a následně eskalovat a tvrdě ovlivňovat každý aspekt fungování postiženého státu. "Ačkoliv jsou problémy způsobené sankcemi politováníhodné, jsou vždy lepší než válka a tato možnost musí být vždy plně vyzkoušena, než se začne zvažovat násilí," deklaruje odborník. Dodává, že násilí musí zůstat tou poslední možností, protože pokud by na Korejském poloostrově vypukla válka, nebude vítězů a prohraje ten, kdo neutrpí jen extrémní, ale rovnou kataklysmatické ztráty.
Charta OSN dává Radě bezpečnosti právo požadovat, aby se všechny státy organizace držely sankcí, které jsou považovány za nezbytné k přinucení příslušné země dodržovat vůli mezinárodního společenství, uvádí Gillespie. Doplňuje, že takové úsilí představuje kolektivní pokus světového společenství dostat nebezpečnou či silně vzdorující zemi pod tlak bez násilí a jedinými oblastmi, kterých se nesmí dotýkat, jsou potraviny a léky.
OSN poprvé uvalila sankce na KLDR kvůli jejímu jadernému a raketovému programu v roce 2006 a ty se od té doby zostřují po každém výrazném porušení požadavků Rady bezpečnosti ze strany Pchjongjangu, připomíná profesor. Vysvětluje, že nyní se nacházíme v bodě, kdy dosáhly svého vrcholu, který se nedá srovnat s postupem vůči jakékoliv jiné zemi za posledních 70 let. "Byť jsou bezprecedentní, stále existuje prostor pro další utužení sankcí," míní odborník.
Zaprvé, současný strop na počty Severokorejců pracujících v zahraničí by měl být snížen na nulu, doporučuje expert. Zadruhé, navrhuje celkový zákaz cestování pro všechny Severokorejské občany, včetně studentů, sportovních týmů a vysokých politiků. Zatřetí, by mělo dojít k přerušení veškerých diplomatických styků a uzavření všech ambasád v Pchjongjangu a označení všech severokorejských diplomatických pracovníků v zahraničí za nežádoucí osoby, soudí Gillespie. Začtvrté pak doporučuje zcela zakázat dovoz ropy do KLDR, protože ačkoliv odepření této suroviny bojovné a agresivní zemi bude vždy velmi provokativní, jen málo opatření může mít větší dopad na moderní armádu než její odříznutí od pohonných hmot. "Tanky a letadla se sotva mohou pohybovat na uhlí," píše profesor.
Kim nechá svůj lid jíst trávu
Problém všech těchto dodatečných možností spočívá v tom, že aby sankce fungovaly, vedení postižené země musí být vnímavé k utrpení, které způsobují, tvrdí odborník. Poukazuje, že sankce fungovaly v případě Íránu, který se chtěl zapojit do světové ekonomiky, je navenek kosmopolitní a jeho vůdci dokázali naslouchat nespokojenosti, kterou sankce vyvolávaly ve společnosti.
"To není případe Severní Koreje. Tento režim je hluchý vůči svým obyvatelům a svým charakterem přirozeně izolacionistický," zdůrazňuje profesor. Připomíná, že od hladomoru v 90. letech neexistuje nikdo, kdo by se v otázce represí a porušování lidských práv mohl s dynastií Kimů měřit. Vyšetřovací komise OSN v roce 2014 ostatně konstatovala, že závažnost, rozsah a podstata systematického, široce přítomného a flagrantního porušování lidských práv a zločinů proti lidskosti v KLDR nemá v současném světě obdoby, podotýká Gillespie.
Zločiny zahrnují vyhlazování, vraždy, otročení, znásilňování, nucené potraty a další sexuální násilí, v tajných vězeňských táborech, kde běžně dochází k mučení, hladovění a nucené práci, jsou pak drženi oponenti a kritici, nastiňuje expert. Doplňuje, že v KLDR neexistuje svoboda slova, tisku a vyznání, chybí odbory a jakákoliv nezávislá občanská společnost, možnost cestovat do zahraničí je extrémně vzácná, politická opozice je zakázaná a atmosféru strachu a kontroly udržují exemplární zatýkání, kolektivní tresty a veřejné popravy.
Problém profesor spatřuje v tom, že mezinárodní společenství se pomocí sankcí snaží přimět k poslušnosti právě severokorejský režim, který je vůči utrpení obyvatel lhostejný. "Ačkoliv měl Vladimir Putin zřejmě pravdu, když prohlásil, že severokorejský Kim Čong-un raději nechá svůj lid jíst trávu, než by se vzdal svých jaderných zbraní a raketového programu, skutečností zůstává, že pokud se máme vyhnout válce, musí být nejprve vyzkoušena možnost dalších sankcí vyvinuvších na Severní Koreu maximální tlak," deklaruje Gillespie. Konstatuje, že válka není nevyhnutelná.
Související
Zelenskyj: Moskva plánuje zapojit do bojů na Ukrajině dalších 30 tisíc severokorejských vojáků
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
před 1 hodinou
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
před 3 hodinami
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
před 3 hodinami
Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu
před 5 hodinami
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
před 6 hodinami
Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz
před 7 hodinami
Tropické počasí je zpět. Pondělí bude ještě teplejší, potvrzuje výstraha
před 8 hodinami
Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko
před 8 hodinami
Policie vyšetřuje útok v Tanvaldu jako dvojnásobný pokus o vraždu
před 9 hodinami
Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač
před 10 hodinami
Hormuz se neotevře okamžitě, varuje Írán navzdory pokroku v jednáních
včera
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
včera
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
včera
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
včera
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
včera
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
včera
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
včera
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
včera
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
včera
Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Zdroj: Jan Hrabě