Džihádismus 2018: Teroristé fungují na principu McDonaldu

Islámský stát svými brutálními činy vzbudil nenávist celého světa a v boji proti němu se zapojili tak rozmanití aktéři s odlišnými cíly, ideologiemi a systémy jako Rusko a USA, Írán a Saúdská Arábie či Turecko a Kurdové. Kombinovaný nátlak pomohl IS vyhnat z Iráku i Sýrie. Po pádu jeho hlavního centra Rakky, teroristická skupina kontroluje malý trojúhelník území: na západě od Eufratu a jižně od syrského města Dajr az-Zaur, na východě Sýrie u města Al-Suwar na pomězí syrských a iráckých hranic a u irácké vesnice Al-Hadar.

IS dokáže občas podniknout úspěšný protiútok, jako tomu bylo u květnu, kdy dokázal dobýt území předtím zabavené syrskými vládními silami - při útoku měli padnout dokonce i 4 ruští vojáci. Nicméně, z celkového pohledu IS svou válku v Sýrii a Iráku prohrál. Většina jeho velení je mrtvá či zajatá a hlavní vůdce a zakladatel IS, Abú Bakr al-Bagdádí, je nezvěstný, podle Rusů dokonce mrtvý (to se zatím nicméně neprokázalo, tak se předpokládá, že žije).

IS čelí i tvrdému tlaku na jiném poli, kde taktéž momentálně prohrává, ačkoliv ne v takové míře jako na Blízkém východě. V dubnu provedly policejní síly USA, EU, Velké Británie, Kanady, Belgie, Bulharska, Nizozemska, Francie a Rumunska společnou akci proti sdělovacím prostředkům a serverům IS. Doposud nejvýznamnější operace tohoto druhu způsobila propagandě IS a její vlivné mediální a kybernetické sekci významný úder. Nicméně, válka v kyberprostoru je věčná a IS pomalu, ale jistě sbírá ztracené síly.

A ty nutně potřebuje protože vlivem rozpadu ambiciózní vize státu řízeného kompletně dle práva šária v Iráku a Sýrii se nyní zaměřuje na tzv. virtuální chalífát, jenž poskytuje IS globální záběr. Novou strategií IS jsou těžko odhadnutelné teroristickém útoky na celém světě, včetně  (a zvláště) oblastí, které nejsou spojeny s „tradičními nepřáteli“ IS, tj. Západem.

IS se tak přihlásil k vlně násilí, která se v květnu prohnala v Indonésii, zemi s vůbec nejpočetnější islámskou komunitou, kde vedle sebe koexistuje řada náboženství. Aktivitu též vykazoval v Brazílii, Austrálii či Africe, kde byli chyceni sympatizanti IS toužící utvořit teroristickou buňku. IS zároveň pokračuje v útocích v „výbušných“ a s teroristickou aktivitou obeznaných oblastech jako je Afghánistán, Egypt, či Libye.

Pád IS není pádem džihádismu

Útoky v Indonésii podle všeho než samotným IS byly uskutečněny lokální teroristickou skupinou Jamaah Ansharut Daulah, založenou v roce 2015. Ačkoliv skupina přísahala věrnost IS, její skutečné napojení je zřejmě velmi malé. Její příklad odhaluje širší vzorec současných teroristických aktivit IS, které jsou páchány sympatizujícími skupinami bez přímého napojení a podpory na IS. Ten nemusí ani vědět, že se k jakýmkoliv útokům chystá a pouze se z propagandistických důvodů k nim přihlašuje později.

Různé lokální teroristické organizace se začali přihlašovat k IS na počátku jeho vyhlášení, speciálně však poté, co získal nebývalou proslulost. Odborníci upozorňovali, že IS funguje jako svého druhu značka, která je následně „licencována“ dalším skupinám, které se stávají jeho „franšízami (za typický příklad franšízy lze považovat např. řetězec občerstvení McDonald's)“. IS samotný nazývá tyto své lokální podsítě „provinciemi“, ačkoliv neměli žádné teritoriální území. Server Military upozorňuje na to, že pád IS v Sýrii a Iráku neodradil tyto organizace, aby přestaly jeho „licenci“ nadále používat.

Na podobném principu začala fungoval i Al-Káida. Ta poněkud zapadla do pozadí ve stínu velkolepé vize chalífátu a jí doprovázejících krutostí vyhlášené IS. Al-Káida takový krok považuje za ukvapený, podle ní k vyhlášený islámského státu může dojít až poté, co budou Západ a další nepřátelé dostatečně oslabeni. Přílišné tlačení na Západ, jako se tomu stalo v podobě 11.září však vyvolá ještě tvrdší protireakci (jako ostatně na vlastní kůži nyní zažil IS) a proto Al-Káida obhajuje změnu působnosti – a sice využívání vakua moci v krizí zastižených zemí typu Afghánistánu, Iráku, Filipín, Somálska, Nigérie, Jemenu aj.

Thomas R. McCabe, bývalý kariérní analytik pro ministerstvo obrany USA, ve svém příspěvku pro web Small Wars Journal upozorňuje na to, že pád IS oslabil jeho přitažlivost ve virtuálním světě, protože tím ztratil svoji pověst Alláhem posvěceného vyvoleného dosahujících významných vojenských úspěchů v boji proti „nevěřícím“. Nicméně, „kouzlo“ radikalismu spojené s IS jen tak nevyvane, nýbrž se přesune na ty, kteří se momentálně zdají být schopnějšími a aktivnějšími – a tím přitažlivějšími pro jen sílu uznávající radikály. Lokální pobočky IS a Al-Káida jsou nyní těmito „silnějšími koňmi“, které si osedlají další generace džihádistického hnutí.