Ruská Státní duma hodlá schválit rezoluci, která bude rehabilitovat Sovětský svaz za invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle agentury TASS návrh rezoluce dnes předběžně schválili účastníci parlamentního slyšení, které se konalo v Moskvě. Podle rezoluce odsouzení invaze, které roku 1989 odhlasoval tehdejší vrcholný sovětský zastupitelský sbor, bylo "historicky nespravedlivé".
Sovětská armáda zahájila afghánskou intervenci v prosinci 1979 s cílem udržet u moci marxistický režim ohrožovaný vnitřními rozkoly a rostoucím odporem Afghánců a radikálních islámských skupin. Po deseti letech krvavých bojů, které přinesly smrt téměř 15.000 sovětských vojáků a vyhnaly ze země pět milionů Afghánců, se sovětská okupační vojska v roce 1989 z Afghánistánu stáhla.
Sjezd lidových zástupců, před zánikem SSSR nejvyšší zastupitelský orgán země, označil v prosinci 1989 invazi do Afghánistánu za morálně a politicky chybnou. Podle rezoluce, kterou má nyní schválit Státní duma, takové stanovisko "neodpovídá zásadám historické spravedlnosti".
Ospravedlnit afghánskou agresi chce dolní komora ruského parlamentu v souvislosti s blížícím se 30. výročím stažení sovětských vojsk.
"Je třeba vycházet z toho, že rozhodnutí o vstupu omezeného kontingentu sovětských vojsk do Afghánistánu bylo přijato v prosinci 1979 v souladu s dohodou o přátelství, dobrém sousedství a spolupráci mezi Sovětským svazem a Afghánskou demokratickou republikou a s přihlédnutím k opakovaným prosbám afghánského vedení o přímý sovětský zásah do konfliktu," uvádí se podle TASS v navrhované rezoluci. Státní duma by tak prakticky doslovně přebrala argumentaci sovětského vedení z roku 1979.
Parlamentní rezoluce připravená ke schválení podle TASS vyzývá k "citlivému vztahu" ke zkoumání dějin rusko-afghánských vztahů. "Poslanci Státní dumy jsou přesvědčeni, že tragické události vojenského konfliktu v Afghánistánu je třeba posuzovat na základě politické objektivity a historické pravdy," konstatuje dokument.
Související
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Tálibán zakázal mobilní telefony
Afghanistán , Rusko , historie
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
před 1 hodinou
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
před 1 hodinou
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
před 2 hodinami
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
před 3 hodinami
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
před 4 hodinami
Babiš utnul spekulace. Prozradil osud Vojtěcha, Červeného a Plagy
před 5 hodinami
Ukrajina zasáhla datové centrum Sberbank, kde sídlí nejvýkonnější ruský superpočítač
před 6 hodinami
TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise
před 7 hodinami
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
před 8 hodinami
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
před 9 hodinami
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
před 10 hodinami
Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce
před 11 hodinami
Rusko podniklo další útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev o nich opět dopředu nevěděl
před 11 hodinami
Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí
před 13 hodinami
Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí
včera
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
včera
OBRAZEM: Vysílače Liblice definitivně zhasly. Přípravy na odstřel finišují
včera
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
včera
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
včera
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
Maďarský parlament schválil v úterý zrušení kontroverzních ustanovení namířených proti stejnopohlavním párům z takzvaného zákona na ochranu dětí, který byl přijat v roce 2021 za vlády tehdejšího nacionalistického premiéra Viktora Orbána. Uvedl to web France24.
Zdroj: Libor Novák