Indie prochází politickou revolucí. Volební mapu mění ženy

Indii, která se dlouho umísťovala na zadních příčkách žebříčků rovnosti pohlaví, se dlouho nedařilo přimět ženy, aby chodily k volbám. Důvodů byla řada. Ženy se tradičně méně než muži registrovaly k hlasování. A když už tak učinily, často čelily obtěžování v důsledku odsudků většinové společnosti, podle nichž žena nemá opouštět domácnost. Kvůli společenské marginalizaci byla účast žen ve volbách celá desetiletí v průměru o 6 až 10 procent nižší než u mužů.

Dalším faktorem menší účasti na volbách je také to, že žen je v Indii jednoduše méně než mužů. Je tomu tak vlivem selektivních potratů, zabíjení holčiček-novorozeňat a přednostní lékařské péče pro chlapce. Na 1000 mužů tak v Indii vychází jen 943 žen.

Rozdíl ve volební účasti se přesto v poslední době zmenšil na historicky dosud nejnižší úroveň. V posledních parlamentních volbách byl pouhých 1,8 procent, zatímco o deset let dříve to bylo ještě 8,4 procent. V 30 regionálních volbách od roku 2012 byla účast žen vyšší než mužů ve dvou třetinách svazových států.

Jedna z nejvyšších volebních účastí žen je ve třetím nejlidnatějším státě Bihár, který dlouho trpěl vysokou kriminalitou, bídou, alkoholismem a s ním spojeným domácím násilím. V místních volbách v roce 2015 ženy převýšily muže ve volební účasti o sedm procent, přičemž jejich vzkaz politikům byl jasný: Zbavte nás alkoholu. Premiér tohoto státu usilující o znovuzvolení jejich volání vyslyšel a prosadil zákaz alkoholu. Po dvou letech se kriminalita drasticky snížila a rodinám zbylo více peněz na auta a traktory.

Co způsobilo tuto překotnou politickou mobilizaci žen po celé Indii? Jednou z příčin je určitě trvale vzrůstající gramotnost žen. Ta však narůstá daleko pomaleji než sama ženská volební účast, která se v posledním desetiletí zvýšila skokově.

Zřejmě k tomu přispěla kombinace osobních důvodů a vládních zásahů. Řada vysoce sledovaných případů brutálního násilí na ženách nepochybně vyburcovala indické voličky, aby se u voleb braly za svá práva a bezpečnost. V zemi zakořenilo hnutí proti sexuálnímu obtěžování žen #MeToo. Indická volební komise (ECI) se snaží čelit násilí a zastrašování žen jdoucích volit tím, že posiluje zabezpečení více než 900.000 volebních místností po celé zemi. ECI také experimentuje s oddělenými frontami pro ženy ve volební den či ryze ženskými místními volebními komisemi.

V dubnových volbách do indického parlamentu může být účast žen poprvé v dějinách vyšší než u mužů. Tento trend má mnoho dopadů, a to nejen na volební klání, ale i na způsob vládnutí. Současný premiér Naréndra Módí a jeho Indická lidová strana (BJP) se netají tím, že chtějí být přitažliví pro ženské voličstvo. Například zahájil kampaň na zavedení plynových bomb na vaření do milionů domácností. Ženy tak nebudou muset dýchat škodlivý kouř a nebudou ztrácet čas sháněním topiva. Jiná kampaň měla za cíl vybavit každou domácnost bankovním účtem, přičemž alespoň polovina všech nově otevřených účtů je zapsaná na ženy, které tradičně neměly přístup k modernímu bankovnictví.

Cesta ke zrovnoprávnění žen v Indii je pomalá a plná neúspěchů. Země se řadí na 121. místo ze 131 zemí, pokud jde o rovné zastoupení žen na pracovišti. Ve volbách jich kandiduje pouze osm procent. To se však může změnit, neboť se připravuje zákon, který by ženám vyhradil třetinu všech poslaneckých křesel. Podobné kvóty fungují už na lokální úrovni. Prospěch z toho může mít celá země. Nedávný výzkum v Indii odhalil souvislost mezi političkami a vyšším hospodářským růstem a menší korupcí.