Indie prochází politickou revolucí. Volební mapu mění ženy

Politické kampaně orientované na indické ženy hrají čím dál větší roli v nadcházejících parlamentních volbách v druhé nejlidnatější zemi světa. Vliv voliček v indické konzervativní a patriarchální společnosti se rapidně zvyšuje a politici zjišťují, že jim musí naslouchat, pokud chtějí být u moci, uvedl web stanice BBC.

Indii, která se dlouho umísťovala na zadních příčkách žebříčků rovnosti pohlaví, se dlouho nedařilo přimět ženy, aby chodily k volbám. Důvodů byla řada. Ženy se tradičně méně než muži registrovaly k hlasování. A když už tak učinily, často čelily obtěžování v důsledku odsudků většinové společnosti, podle nichž žena nemá opouštět domácnost. Kvůli společenské marginalizaci byla účast žen ve volbách celá desetiletí v průměru o 6 až 10 procent nižší než u mužů.

Dalším faktorem menší účasti na volbách je také to, že žen je v Indii jednoduše méně než mužů. Je tomu tak vlivem selektivních potratů, zabíjení holčiček-novorozeňat a přednostní lékařské péče pro chlapce. Na 1000 mužů tak v Indii vychází jen 943 žen.

Rozdíl ve volební účasti se přesto v poslední době zmenšil na historicky dosud nejnižší úroveň. V posledních parlamentních volbách byl pouhých 1,8 procent, zatímco o deset let dříve to bylo ještě 8,4 procent. V 30 regionálních volbách od roku 2012 byla účast žen vyšší než mužů ve dvou třetinách svazových států.

Jedna z nejvyšších volebních účastí žen je ve třetím nejlidnatějším státě Bihár, který dlouho trpěl vysokou kriminalitou, bídou, alkoholismem a s ním spojeným domácím násilím. V místních volbách v roce 2015 ženy převýšily muže ve volební účasti o sedm procent, přičemž jejich vzkaz politikům byl jasný: Zbavte nás alkoholu. Premiér tohoto státu usilující o znovuzvolení jejich volání vyslyšel a prosadil zákaz alkoholu. Po dvou letech se kriminalita drasticky snížila a rodinám zbylo více peněz na auta a traktory.

Co způsobilo tuto překotnou politickou mobilizaci žen po celé Indii? Jednou z příčin je určitě trvale vzrůstající gramotnost žen. Ta však narůstá daleko pomaleji než sama ženská volební účast, která se v posledním desetiletí zvýšila skokově.

Zřejmě k tomu přispěla kombinace osobních důvodů a vládních zásahů. Řada vysoce sledovaných případů brutálního násilí na ženách nepochybně vyburcovala indické voličky, aby se u voleb braly za svá práva a bezpečnost. V zemi zakořenilo hnutí proti sexuálnímu obtěžování žen #MeToo. Indická volební komise (ECI) se snaží čelit násilí a zastrašování žen jdoucích volit tím, že posiluje zabezpečení více než 900.000 volebních místností po celé zemi. ECI také experimentuje s oddělenými frontami pro ženy ve volební den či ryze ženskými místními volebními komisemi.

V dubnových volbách do indického parlamentu může být účast žen poprvé v dějinách vyšší než u mužů. Tento trend má mnoho dopadů, a to nejen na volební klání, ale i na způsob vládnutí. Současný premiér Naréndra Módí a jeho Indická lidová strana (BJP) se netají tím, že chtějí být přitažliví pro ženské voličstvo. Například zahájil kampaň na zavedení plynových bomb na vaření do milionů domácností. Ženy tak nebudou muset dýchat škodlivý kouř a nebudou ztrácet čas sháněním topiva. Jiná kampaň měla za cíl vybavit každou domácnost bankovním účtem, přičemž alespoň polovina všech nově otevřených účtů je zapsaná na ženy, které tradičně neměly přístup k modernímu bankovnictví.

Cesta ke zrovnoprávnění žen v Indii je pomalá a plná neúspěchů. Země se řadí na 121. místo ze 131 zemí, pokud jde o rovné zastoupení žen na pracovišti. Ve volbách jich kandiduje pouze osm procent. To se však může změnit, neboť se připravuje zákon, který by ženám vyhradil třetinu všech poslaneckých křesel. Podobné kvóty fungují už na lokální úrovni. Prospěch z toho může mít celá země. Nedávný výzkum v Indii odhalil souvislost mezi političkami a vyšším hospodářským růstem a menší korupcí.

Související

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

Více souvisejících

Indie ženy

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 1 hodinou

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 3 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy