Vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí dal za pravdu Severní Koreji, podle níž vůdce KLDR Kim Čong-un žádal na summitu v Hanoji po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi jen zrušení sankcí týkajících se civilní ekonomiky. Šéf Bílého domu ale krátce po vrcholné schůzce, která skončila ve čtvrtek předčasně bez dohody, řekl, že Pchjongjang v podstatě trval na zrušení sankcí v celém rozsahu, na což americká strana nemohla přistoupit. Sám Trump v dnešním tweetu záležitost neosvětlil.
"Výměnou za uzavření jaderného střediska v Jongbjonu Kim požadoval zrušení všech sankcí s výjimkou těch, které jsou namířeny přímo proti severokorejským zbrojním programům," uvedl pod podmínkou zachování anonymity vysoký představitel americké diplomacie, na kterého se odvolává agentura AP.
Severní Korea podle zmíněného činitele na summitu chtěla, aby Washington podpořil v Radě bezpečnosti OSN zrušení sankcí, které byly na Severní Koreu uvaleny od března 2016. Požadavek tedy nezahrnoval rezoluce, které RB OSN postupně vydávala v reakci na vývoj severokorejských zbrojních a raketových programů od roku 2006, kdy KLDR uskutečnila svou první jadernou zkoušku.
"Severokorejci v podstatě prosazovali odvolání sankcí, které postihují civilní ekonomiku a přímo se dotýkají životů běžných občanů," konstatoval diplomat. To se podle AP shoduje s výroky severokorejského ministra zahraničí Ri Jong-hoa na čtvrteční tiskové konferenci.
Podle citovaného anonymního zdroje z amerického ministerstva zahraničí ale byl pro Trumpa a jeho vyjednávače tento požadavek Pchjongjangu příliš velký. Argumentovali tím, že sankce přijaté vůči KLDR po roce 2016 znamenají pro Severokorejce "mnoho miliard dolarů", které by mohly být použity k financování pokračujících jaderných a raketových programů.
"Problém je, že Severokorejci v tuto chvíli nejsou ochotni zcela zmrazit své programy vývoje zbraní hromadného ničení. Uvolnit sankce představující pro ně miliardy dolarů by v podstatě znamenalo podporovat pokračující vývoj zbraní hromadného ničení v KLDR," podotkl americký činitel.
Požadavek, který zahrnoval zrušení sankcí na obchodování s kovy a dalšími surovinami, luxusním zbožím, mořskými plody, jakož i sankcí na vývoz uhlí či dovoz ropy a ropných produktů, nemohl být pro americkou stranu žádným překvapením. Severní Korea ho totiž předkládala po celou dobu rozhovorů na nižší úrovni, jež summitu předcházely, uvedla AP.
Podle amerických činitelů citovaných agenturou Reuters se obě strany na summitu neshodly ani v otázce uzavření hlavního severokorejského jaderného zařízení v Jongbjonu. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo na dnešní krátké tiskové konferenci při mezipřistání ve filipínské metropoli Manile řekl, že Severokorejci na summitu v Hanoji nebyli ochotni dostatečně jasně definovat, které části rozsáhlého jaderného střediska v Jongbjonu rozeberou či odstaví.
"Poměrně obšírně popsali, co vše jsou připraveni v Jongbjonu udělat, úplně jasní ale nebyli," prohlásil Pompeo. Za tento ústupek podle něj Severní Korea "v podstatě žádala uvolnění všech sankcí".
Great meeting and dinner with Kim Jong Un in Hanoi, Vietnam tonight. Looking forward to continuing our discussions tomorrow! #HanoiSummit pic.twitter.com/J3x6lUGzjS
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 27. února 2019
Prezident Trump po summitu tvrdil, že KLDR žádala zrušení sankcí "v celém rozsahu". Severokorejský ministr zahraničí o několik hodin později naopak uvedl, že KLDR žádala pouze "částečné zrušení sankcí, které se týkají civilní ekonomiky a prostředků obživy severokorejského obyvatelstva a nesouvisejí s vojenskými sankcemi".
Dnes americký prezident sice o hanojském summitu zveřejnil tweet, ale formuloval ho tak obecně, že do záležitosti světlo nevnesl.
Great to be back from Vietnam, an amazing place. We had very substantive negotiations with Kim Jong Un - we know what they want and they know what we must have. Relationship very good, let’s see what happens!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 1. března 2019
"Jsem šťastně zpátky z Vietnamu, je to úžasné místo. Měli jsme s Kim Čong-unem zásadní jednání - víme, co chtějí, a oni vědí, co musíme dostat. Vztahy jsou velmi dobré, tak uvidíme!" napsal.
Související
Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří
Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec
Donald Trump , Kim Čong-un , Severní Korea (KLDR) , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000
před 1 hodinou
Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci
před 1 hodinou
Ledovka hrozí dál. Nebezpečné počasí se přesouvá na jiná místa v Česku
před 2 hodinami
Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude
před 2 hodinami
Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe
před 3 hodinami
Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán
před 4 hodinami
Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury
před 4 hodinami
Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří
před 5 hodinami
Počasí: Ledovka na západě Čech ustupuje, problémy hlásí Vysočina a Morava
před 5 hodinami
Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci
před 7 hodinami
Počasí se v příštích dnech neuklidní. Hrozí mrznoucí mlhy i další ledovka
včera
Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě
včera
Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi
včera
Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli
včera
Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec
včera
Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete
včera
NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě
včera
Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi
včera
Turek na ministerstvu usedne. Stal se vládním zmocněncem pro Green Deal
včera
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.
Zdroj: Libor Novák