Pacifik čekají další mohutná zemětřesení, varují vědci

"Otřesy budou pokračovat s narůstající tendencí kvůli seizmotektonické aktivizaci zemských hlubin. To je cyklický jev. Mohou se též probouzet spící sopky a objevovat se nové," vysvětlil deníku Nězavisimaja gazeta Valerij Abramov, šéf laboratoře regionální geologie a tektonofyziky Pacifického oceánologického institutu Dálněvýchodního oddělení Ruské akademie věd.

Rusové sledují seizmologickou aktivitu u svých dálněvýchodních břehů s velkou pozorností. Staby v tomto regionu na ruském území nejsou uzpůsobené větším otřesům. Při silnějším zemětřesení se tam může zřítit zhruba 90 až 95 procent budov.

"Větší nárůst seizmologické aktivity očekávám na počátku letošního léta a podzimu," dodal Abramov s tím, že velké zemětřesení může čekat znovu i Japonsko - tentokrát u jeho západních břehů.

Východní pobřeží Honšú zasáhly mohutné otřesy v pátek 11. března. Nejsilnější z nich byl devítistupňový.

Jejich ohnisko naměřili experti zhruba 180 kilometrů od města Sendai v hloubce 24 kilometrů. Zemětřesení vyvolalo vlnu tsunami, jejíž výška dosahovala místy i 14 metrů. Nejhůře doplatila na tsunami prefektura Mijagi.

Historicky nejničivější zemětřesení co do počtu obětí zažili Japonci v roce 1923 v regionu Kantó. Tehdy zemřelo 142 000 lidí.