Teroristické útoky na Srí Lance ukazují na znepokojivý trend. Džihádisté usilují o světovou pozornost

O Velikonoční neděli zaútočilo na katolické a protestanské kostely a luxusní hotely sedm sebevražedných atentátníků. Úřady pozatýkaly čtyři desítky podezřelých, včetně řidiče dodávky, kterou útočníci použili. Mezi zadrženými je i jeden Syřan.

Podle mluvčího vlády a ministra zdravotnictví Radžita Senaratneho tajné služby dostaly čtvrtého dubna varování o možných teroristických útocích v nadcházejících dnech. Premiér a vláda však o tom nebyla informována. Příčinou dle britských médií může být napětí mezi premiérem a prezidentem, pod kterého spadají národní bezpečnost a rozvědky.

Prezident Maithripala Sirisena se pokusil minulý rok odvolat premiéra Ranila Wickremesingheho a rozpustit parlament. Nejvyšší soud jeho krok zrušil, premiér od té doby se však nemohl účastnit setkání národní bezpečností rady.

Na Srí Lance nyní platí výjimečný stav. Na dnešek je vyhlášený den státního smutku. Obyvatelé ostrova drželi tři minuty ticha za oběti atentátů. Mezi nimi byli i cizinci, včetně tří dětí dánského miliardáře. Mezi zabitými nejsou žádní Češi.

Proč došlo k útokům na Srí Lance?

Vysoký počet cizinců mezi obětmi je dán turistickou přitažlivostí Srí Lanky. Podle expertů právě to bylo i důvodem, proč právě zde uskutečnili teroristé své útoky. „ Srí Lanka se s obrovským úsilím od vlády změnila v jednu z nejpopulárnějších turistických destinací. Takové útoky slibují mezinárodní pozornost,“ vysvětlil německé stanici Deutsche Welle Siegfried O. Wolf, expert na Jižní Asii z South Asia Democratic Forum.

DO Jižní Asie stále více vstupují mezinárodní teroristické skupiny, které zde hodlají využít stále konfliktů mezi různými náboženstvími a podpořit tak šíření džihástického islamismu. Na Strí Lance stále převažuje jisté napětí mezi státem podporovaným a většinovým buddhismem a ostatními minoritami. Na Srí Lance od roku 1983 až do roku 2009 zuřila občanská válka mezi buddhistickými Sinhálci a hinduistickými Tamily.

Mezi buddhistickou majoritou a muslimskou minoritou (10% srílanské populace) v poslední době docházelo k jistému napětí. V březnu 2018 vyhlásila srílanská vláda celostátní výjimečný stav, který měl potlačit komunální násilí mezi muslimy a buddhistickou většinou. Země však měla jen malou zkušenost s muslimským násilím.

Útoky, které dle vládních představitelů spáchala lokální muslimská teroristická skupina národní Tauhíd džamáate, označovaná zkratkou NTJ., však nemířily na buddhistické chrámy, ale na kostely křesťanů, jiné náboženské minority na ostrově (6% populace se hlásí ke katolicismu). Důvodem měla být odveta za za atentát na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, při kterých australský krajně pravicový terorista Brenton Tarrant zavraždil 50 lidí.

Masakr na Srí Lance nicméně zapadá do dlouhodobějšího trendu velikonočních teroristických útoků islamistických skupin na křesťany. Např. v dubnu 2017 Islámský stát nechal vybuchnout bomby v koptských kostelech v Egyptě, které zabily 45 lidí. V roce 2016 o Velikonocích pákistánská pobočka Tálibánu zabila 75 lidí.