Speciální úklidová výprava nepálských horolezců snesla z oblasti Mount Everestu 11 tun nejrůznějších odpadků starých až desítky let a také čtyři mrtvoly. Ani jedna z těchto obětí hor zatím nebyla identifikována a není ani známo, kdy zemřely. Podle tiskových agentur o tom dnes informoval představitel ministerstva turistiky Dandu Raj Ghimire.
Tým složený z Šerpů strávil několik týdnů sbíráním obalů jídla, plechovek, lahví a prázdných kyslíkových lahví. Podle členů expedice po horolezcích, kteří se každý rok houfně snaží dostat na vrchol nejvyšší hory světa (8850 metrů nad mořem), zůstává na svazích i množství exkrementů, potrhaných stanů, lan i polámaných žebříků.
Tyto odpadky i těla některých z přibližně tří set lidí, kteří během let při výpravě k pokoření Mount Everestu zemřeli, zakrývá během zimy vrstva sněhu. Objevují se vždy až v létě, když sníh roztaje.
Přibližně pět tun odpadu dvacetičlenné družstvo Šerpů sebralo během dubna a května v různých táborech nad základním táborem. Dalších šest tun posbíral v níže položených oblastech, sdělil novinářům generální ředitel příslušného odboru ministerstva turistiky Ghimire.
Dodal, že vzhledem ke špatnému počasí nebylo bohužel možné snést dolů všechny vaky se smetím posbíraným na Jižním sedle.
Mount Everest zdolali v květnu 1953 jako první lidé Novozélanďan Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norkej. Od té doby na něj vystoupilo kolem 5000 dalších lidí. Jižní sedlo, přes které po jihovýchodním hřebenu přešli Hillary a Norkej, leží ve výšce 8016 metrů. Je to místo finálního tábora, z něhož horolezci vyrážejí na poslední úsek k pokoření nejvyšší hory světa.
Letos v květnu zahynulo na Mount Everestu během deseti dnů jedenáct horolezců; devět na nepálské straně hory a dva na tibetské. Poslední obětí se stal 27. května 62letý Američan. Před ním přišel o život další Američan, čtyři Indové, Rakušan, Nepálec, Brit a dva Irové.
Související
První Čech zdolal nejvyšší horu světa Mount Everest před 35 lety
Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 3 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 7 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 11 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 13 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák