Fukušima způsobila největší radioaktivní zamoření oceánu v historii

"Je to největší jednorázové vypuštění uměle vyrobených radionuklidů do mořského ekosystému, které kdy bylo zaznamenáno," konstatuje institut ve zprávě.Dokument však zároveň potvrdil dřívější předpoklad, že se radioaktivní látky vlivem oceánských proudů rozptýlily na bezpečnou koncentraci. Ohrožení tak představují jen pro živočichy žijící v blízkosti pobřeží.Do oceánu mezi druhou polovinou března a polovinou července uniklo 27,1 penta becquerelů radioaktivního cesia 137. Becquerel (Bq) je jednotka aktivity zdroje radioaktivního záření, penta becquerel odpovídá miliónu miliard becquerelů.Až 82 procent cesia se do oceánu dostalo před 8. dubnem. V té době Japonci pumpovali do reaktorů, které bylo nutné ochladit, mořskou vodu. Uniklá radiace putovala do chladicí vody a pak do oceánu.Cesium je chemický prvek z řady alkalických kovů a vyznačuje se velkou reaktivitou. Izotop cesia 137 má poločas 30 let. V moři se běžně vyskytuje pouze ve stopovém množství, na jeden litr vody ho připadá průměrně 0,5 mikrogramu.Úroveň cesia by se podle zprávy měla díky oceánským proudům nakonec ustálit na 0,004 becquerelu na litr. To je dvojnásobek hodnot naměřených po nadzemních jaderných testech v šedesátých letech, toto množství by však nemělo znamenat žádné riziko.Francouzský institut zároveň konstatoval, že v důsledku fukušimské katastrofy se do moře dostal také jód 131. Ten má však poločas rozpadu jen osm dní, znečištění proto již znatelně zesláblo.IRSN nicméně varuje, že znečištění oceánu a pobřeží v blízkosti elektrárny může přetrvat. Do moře se tam totiž dostává kontaminovaná dešťová voda z pevniny. Úřad proto doporučuje monitorovat organismy žijící na pobřeží u Fukušimy. Vědci by se podle něj měli zaměřit na zkoumání hlubokomořských ryb, ryb na vrcholu potravního řetězce, měkkýšů a dalších živočichů, kteří filtrují vodu a jsou tedy na znečištění nejcitlivější.Jadernou elektrárnu Fukušima I poničilo březnové zemětřesení o magnitudu 9,0 a následná vlna tsunami. Při katastrofě selhal chladicí systém zařízení, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikla radiace.Sedm měsíců po katastrofě se provozovateli elektrárny, společnosti TEPCO, podařilo radiaci v zařízení snížit. Předpokládá se, že plně stabilizovaného stavu dosáhne do ledna 2012.Na dekontaminaci okolního prostředí japonská vláda vynaložila už 470 miliard jenů (přes 110 miliard korun).