Afghánku propustili z vězení pod podmínkou svatby s mužem, který ji znásilnil

Gulnáz se stala známou díky švédskému dokumentu financovanému Evropskou unií "Žádné burky za mřížemi". Film byl ale cenzurován, protože se diplomaté obávali o její osud.

Rostoucí zájem ve světě přitáhl k případu pozornost afghánského prezidenta Hamída Karzáího. Ten oznámil, že bude Gulnáz propuštěna, pokud bude souhlasit s jednáním s násilníkem. Vyjednávání přineslo výsledek, jehož se Gulnáz předem obávala. Na svobodu se dostane, pokud si útočníka vezme.

Režisérka dokumentu Clementine Malpasová pro britský deník Guardian řekla, že se Gulnáz "cítí, jako by neměla jinou možnost, než si jej vzít". Afghánka to údajně považuje za "jedinou cestu, jak se smířit s jeho rodinou".

Afghánská kultura umožňuje legitimizovat dítě narozené mimo manželství tím, že si matka vezme otce dítěte. Platí to i v případě, že bylo dítě počato při znásilnění.

Gulnáz však není v Afghánistánu výjimkou. Polovina všech žen v afghánských věznicích byla odsouzena za podobné "morální zločiny", kterých se obvykle dopustily, když se snažily uniknout domácímu násilí. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch odhaduje, že jejich počet jde do stovek. Tresty za tyto zločiny se přitom pohybují mezi dvěma a 12 lety vězení.

Švédský dokument přivádí diváky do afghánské ženské věznice, aby přiblížil dopad "morálních zločinů" na životy vězeňkyň.