Západ slíbil pomoc Afghánistánu , žádá ale boj s korupcí a drogami

Spojenci Afghánistánu přislíbili, že podpoří transformaci země po roce 2014, kdy odejdou mezinárodní vojenské jednotky. Situací však ještě může zamíchat ekonomická krize v Evropě nebo vztahy s Pákistánem a Íránem.Cílem je zanechat v Afghánistánu vládu, která bude mít dost sil na to, aby zabránila propuknutí další občanské války. Mezinárodní společenství preventivně počítá s nejhoršími scénáři – například s tím, že se do roku 2014 nepodaří uzavřít mír s Talibanem, nebo že se do mírové transformace země odmítne zapojit její klíčový soused, Pákistán.Právě Pákistánci konferenci bojkotovali na protest proti útoku amerických sil na severozápadě země, při němž na konci listopadu zahynulo 24 pákistánských vojáků. Řada účastníků včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové byla tímto rozhodnutím zklamaná. Právě Pákistán by totiž mohl zprostředkovat jednání s Talibanem.Podobný problém představuje Írán, další významný soused Afghánistánu. Také Íránci jsou v podezření z podpory Talibanu, i oni mají negativní postoj k Západu.I když konkrétní čísla ještě nejsou známá, konference se dotkla i ryze ekonomických stránek podpory. Podle odhadu nejmenovaného evropského diplomata budou Afghánci potřebovat kolem čtyř miliard dolarů (74,5 bilionu korun) ročně na financování armády a policie. Alespoň třetinu by přitom měli zajistit Američané.Hillary Clintonová uvedla, že v případě mimořádně slibného rozvoje jsou Spojené státy ochotné začít znovu přispívat do svěřeneckého fondu pro Afghánistán spravovaného Světovou bankou. S platbami Američané i další dárci přestali v červnu, kdy Mezinárodní měnový fond pozastavil svůj program pro Afghánistán kvůli obavám o stabilitu Kábulské banky.Právě MMF se k další pomoci Afghánistánu vyjadřuje obezřetně. Podle ředitele pro Blízký východ a Střední Asii Masúda Ahmeda musí Afghánci dokázat, že peníze jsou využívány k těm účelům, pro které byly určené.