Kábul - Nejméně dvanáct afghánských vojáků bylo zatčeno pro podezření z plánování teroristického útoku poté, co policie našla na ministerstvu obrany v Kábulu deset vest používaných k sebevražedným atentátům. Informuje o tom ve středu agentura Reuters.
Nalezené vesty byly uzpůsobené k přenášení a odpálení výbušnin. Atentátníci se pravděpodobně chystali zaútočit v autobusech, které rozvážejí zaměstnance ministerstva do jejich domovů, případně přímo v sídle úřadu.
Jedenáct autobusů, převážejících celkem 1100 členů personálu, mělo vyjet 45 minut po policejní razii, píše BBC. Na místě bylo zadrženo šest vojáků, kteří byli ozbrojení a zjevně připravení k útoku. Dalších 12 lidí policisté zatkli později. Reuters informuje o "více než tuctu" podezřelých.
Budova ministerstva leží v jedné z nejpřísněji střežených oblastí afghánské metropole, zhruba kilometr od prezidentského paláce a velitelství zahraničních ozbrojených sil.
Deník New York Times cituje nejmenovaného zaměstnance ministerstva, podle něhož museli mít útočníci komplice uvnitř, jinak by se nedostali přes bezpečnostní kontroly.
Afghánské ministerstvo obrany událost oficiálně nepotvrdilo. Podle BBC nechce přiznat závažné bezpečnostní pochybení.
Policejní zásah vzbudil mimořádné znepokojení s ohledem na dlouhodobé zhoršování bezpečnostní situace v zemi a ochlazení vztahů mezi Afghánci a Američany. Jen za poslední týden zahynuli rukou příslušníků afghánských ozbrojených složek tři koaliční vojáci. Od počátku roku při podobných incidentech přišlo o život 16 členů mezinárodních sil.
New York Times dále upozorňuje na to, že přicházející jaro znovu zpřístupnilo horské průsmyky, kterými do vnitrozemí pronikají talibanci.
Protiamerické nálady mezi Afghánci posílilo nedávné pálení koránu na americké základně Bagrám i smrt 17 vesničanů, které postřílel americký voják. Hnutí Taliban vyzvalo k pomstě za tyto činy.
Američané se chtějí z Afghánistánu stáhnout v roce 2014. Útoky uvnitř afghánského bezpečnostního systému vedou k pochybnostem, zda tamní vláda bude schopná zajistit bezpečnost státu.
V USA zároveň klesá podpora afghánské mise - podle posledního průzkumu si 69 procent Američanů nepřeje, aby jejich armáda v Afghánistánu dále setrvávala. V listopadu si to přitom myslelo jen 42 procent lidí.
22. července 2026 14:52
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
První výhled počasí na příští víkend. Tropy budou úřadovat
včera
Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu
včera
Hradec si odváží z Norska senzační výhru, Jablonec duel plný zvratů v Chorvatsku nezvládl
včera
Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí
včera
Hasiči budou mít nového šéfa. Vlček skončil po pěti letech v nejvyšší funkci
včera
Může to být nejhorší epidemie eboly v historii, varují experti z Afriky
včera
Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený
včera
Policejní manévry na Klatovsku. Muž měl použít zbraň proti příbuzným
včera
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
včera
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
včera
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
včera
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
včera
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
včera
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
včera
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
včera
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
včera
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
včera
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
24. července 2026 21:58
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
24. července 2026 20:40
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Zdroj: Libor Novák