Za podivných okolností zemřel význačný disident

Dvaašedesátiletý Li zemřel ve městě Šao-jang, které leží v centrální provincii Chu-nan. Našli ho bez známek života v nemocničním pokoji, řekl AFP telefonicky Liho švagr Čao Pao-ču.Podle hongkongského Informačního střediska pro lidská práva a demokracii v Číně tělo našla Liho sestra a švagr. Viselo prý z okna pokoje za obinadlo omotané kolem disidentova krku.Policie podle Čaa úmrtí vyšetřuje jako sebevraždu a Liho tělo odvezla pryč bez svolení rodiny. Nemocnice přitom připustila, že příčina smrti zůstává nejasná."Včera večer jsme byli spolu, Li Wang-jang nevykazoval žádné sklony k sebevraždě, je to divné," neskrýval pochyby Čao, který disidenta popsal jako člověka "pevné mysli a ducha".Další podrobnosti odmítl Čao sdělit. Zdůvodnil to obavami, že policie odposlouchává jeho telefon.Jako přední disident se Li musel potýkat s přísným státním dohledem. Jeho nemocniční pokoj hlídalo deset policistů."Nemůžeme vyloučit, že strážci, kteří Liho hlídali, ho umučili k smrti a vydávají to za sebevraždu," píše se v prohlášení hongkongského centra.Li, povoláním tovární dělník, dostal 13 let vězení za svoji "kontrarevoluční" roli v demonstracích na pekingském náměstí z roku 1989. Krátce po propuštění v roce 2001 byl znovu zatčen a odsouzen za "podněcování převratu" na dalších deset let.Podle skupiny právníků zvané Čínští obránci lidských práv zůstal disident po mnohaletém pobytu za mřížemi takřka slepý i hluchý a měl potíže s chůzí."Nespáchal sebevraždu po více než 22 letech krutého zacházení ve vězení, proč by to tedy dělal po získání svobody?" táže se skupina v prohlášení.Náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) bylo na jaře 1989 centrem studentských prodemokratických demonstrací. Čtvrtého června před úsvitem na něj vjely tanky a čínská armáda hnutí brutálně potlačila. Masakr, který dosud nebyl řádně vyšetřen, si tehdy vyžádal stovky, možná tisíce obětí.Krveprolití na náměstí Nebeského klidu předcházelo šest týdnů studentských demonstrací. Byly to první nepovolené protesty v dějinách Čínské lidové republiky. Masakr však znamenal pro demokraticky smýšlející část obyvatelstva konec úsilí o reformu komunistické státní mašinérie.